Blog > Komentarze do wpisu
Trockista Daniel Kohn-Bendit zarobił na notę dyplomatyczną, bo zapomniał, że Protektorat Czech i Moraw skończył się w 1945 r.
Pane Pötteringu Protektorat Böhmen u.Mähren zanikl
v r.1945
Zdeněk Jemelík
Setkání pana prezidenta s poslanci Evropského parlamentu je trapná
záležitost. Nejde tak ani o vlastní obsah sdělení Daniela Cohn- Bendita, jako o
způsob podání. Kdyby zastydlý revolucionář zdvořile upozornil pana prezidenta,
že irský politik Ganley má podezřelou minulost, takže setkání s ním ho staví do
divného světla, bylo by na místě mu poděkovat a pak se zajímat, proč naše tajné
služby toto nevěděly a hlavu státu od schůzky neodradily. Formulaci
Cohn-Benditova vystoupení chybělo ale k dokonalosti jen uštědření výchovného
pohlavku panu prezidentovi. V zájmu přesnosti je třeba zdůraznit, že Václav
Klaus přešel mlčením provokativní předání vlajky EU a ohradil se až proti
formálně nezdvořilé kritice setkání s předsedou irské strany Libertas. Mandát
prezidenta členské země EU je zcela jistě podstatně silnější než Cohn-Benditův a
opravňuje k vyžadování zdvořilého zacházení. Snad ještě horší bylo
vystoupení vedoucího delegace, Hans-Gerta Pötteringa, který neomaleně odmítl
prezidentovo jasně vyjádřené přání nenechat se dále urážet hulvátským poslancem.
Jeho reakce by snad zasluhovala oficiální diplomatickou odezvu s upozorněním, že
Protektorat Böhmen u.Mähren zanikl v r.1945 a prezident nezávislého českého
státu má právo rozhodovat o tom, s kým bude mluvit. Směšné pak bylo vystoupení
irského europoslance Briana Crowleye, jenž prezidenta za setkání s panem
Ganleyem kritizoval z pozice mluvčího irského lidu, ač ten v referendu hlasoval
jednoznačně v duchu názorů Václava Klause. Ještě smutnější byly reakce našich
politiků v nedělních Otázkách Václava Moravce, s nimiž si ostatně nezadal ani
komentátor způsobem, jakým kladl otázky. Je smutné, že za pana prezidenta se
postavil pouze Vojtěch Filip, jehož strana nemá důvod být hlavě státu za cokoli
vděčná. Trapné byly zejména sebevědomé výroky Martina Bursíka, jež jsou naštěstí
pouhou předehrou k labutí písni předsedy strany, postupně se za jeho vedení
vytrácející pod hranici volitelnosti. Prezident je viditelným symbolem státní
suverenity. Politici, kteří se kvůli svým krátkodechým dílčím zájmům postavili
proti němu, si zřejmě nezávislosti státu příliš neváží.
http://de.groups.yahoo.com/group/kulturzentrum/message/1874
czwartek, 11 grudnia 2008, kultur