NAROD MA PRAVO SE BRANIT
czwartek, 31 maja 2007
rozvědky se používala narkotika na podchycení a korumpování zahraničních veřejných činitelů

(...)  Ruská mafie

Lenin jmenoval Džeržinského šéfem Čeky několik týdnů po listopadovém puči a ten začal přetvářet Čeku na mafiánský nástroj teroru, jehož jediným cílem bylo chránit bolševický režim.

Stejně jako u mafie si nováčci museli vysloužit své členství poslušným vykonáváním vražd a brutalitou a museli žít pod svou přísahou mlčenlivosti a oddanosti až do smrti.

Ruské zločinecké podsvětí, které znal Džeržinskij tak dobře, bylo v podstatě využíváno jako mechanismus na podporu upadajícího socialistického hospodářství. Bylo však důkladně sledováno a infiltrováno, aby se v žádném případě nemohlo stát hrozbou pro stát.

Ruská mafie byla od počátku Sovětského svazu ve skutečnosti neformální prodlouženou rukou Čeky (KGB). Než Džeržinskij v roce 1926 zemřel, směr byl dán.

Při rostoucím množství operací zahraniční rozvědky se používala narkotika na podchycení a korumpování zahraničních veřejných činitelů. Pašování zboží a činnost organizovaného zločinu byly v podstatě zahájeny proto, že poskytovaly ideální možnosti k infiltraci zpravodajskými agenty, později Spetsnaz (ruské speciální účelové jednotky) profesionály pod zástěrkou běžných kriminálních aktivit.

Národně osvobozenecké boje

Do roku 1955 byly tyto operace – zločin, drogy a terorismus – převážně operacemi vnitrostátní bezpečnosti a taktickými zahraničními operacemi malých rozměrů. Počátkem roku 1955 však došlo k rychlé změně, neboť byla učiněna rozhodnutí na strategické navýšení zpravodajských operací ve všech třech oblastech – organizovaném zločinu, ilegálních drog a terorismu – na podporu nových národně osvobozeneckých bojů.

Pro každou oblast byly vypracovány strategické krycí operace, další tradiční ruská silná stránka, které chránily dané operace zastíráním jejich napojení na sovětskou rozvědku a odváděly pozornost od zvlášť citlivých míst, jakým byly například banky.

Během druhé poloviny padesátých let došlo k plánovací a organizační fázi, v níž byly vypracovány operativní strategie, vycvičeny zpravodajské kádry, zorganizovaly se logistické a materiální zásobovací linie a zřídily se tajné způsoby komunikace.

Do roku 1960 mělo vše již pevný základ a začaly se realizovat speciální operace s lidmi z různých zemí, jenž byli naverbováni a vycvičeni k provádění daných aspektů operací v cizích zemích. Následující fakta ukazují jejich úspěchy.

Co se týče obchodování s drogami, tak do roku 1965 měli Sověti (ve spolupráci s jejich východoevropskými satelitními zpravodajskými službami) obrovskou domácí produkci drog a distribuční operace po celém světě, nejvíce však téměř po celé Latinské Americe a na polovině ostrovů v Karibiku.

KGB v roce 1968 odhadovala, že Sověti mají pod kontrolou přes 37% celkového objemu pašování drog do Spojených států. Nárůst obchodu s kokainem, který začal v roce 1967, byl téměř z 90% výsledkem sovětských operací zahájených v letech 1963-1966 v Bolívii, Peru a Kolumbii. Venezuela byla hlavním organizačním centrem a centrem pro praní špinavých peněz.

Ve věci terorismu Sověti zrekrutovali, zorganizovali a vycvičili teroristické skupiny po celém světě, od Japonska a Indonésie po Kubu a Latinskou Ameriku, avšak zejména ty na Středním Východě.

Sověti byli obzvláště mistry v infiltraci muslimských náboženských skupin již ve 20. letech v Indonésii. Pomohli vytvořit základní Arafatovu skupinu v roce 1957 a OOP (Organizaci pro osvobození Palestiny) v roce 1964, jež koncem šedesátých a během sedmdesátých letech jednaly v zájmu SSSR.

Do roku 1984 byla role Sovětského svazu v organizování, sponzorování a vyzbrojování všech teroristických skupin dobře zdokumentována a terorismus dostal nálepku „globální síly“. (Viz např. Benjamin Netanyahu, editor, „Terrorism: How The West Can Win“, nakl. Tartar, Straus, Giroux, 1986; Terorismus: Jak může Západ zvítězit.)

U organizovaného zločinu bylo do roku 1960 přes 80 sovětských infiltračních agentů jen v italské mafii. Do roku 1968 se dostali do většiny z 200 mezinárodních skupin organizovaného zločinu po celém světě (jejich záznamy) a zorganizovali přes 75 nových skupin. Samotné Československo řídilo či mělo infiltrováno 50 skupin organizovaného zločinu v různých oblastech světa.

V roce 1990 byl ruský organizovaný zločin považován policií a národními bezpečnostními složkami jak ve Spojených státech tak v Evropě za zdaleka nejbrutálnější a nejorganizovanější ze všech skupin organizovaného zločinu.

Původně existovaly tři doplňující se, avšak nezávislé operace. Postupně se všechny tři integrovaly. Kořeny integrace vznikly již v roce 1965, kdy se Trikontinentální kongres poprvé sešel v Havaně za účelem koordinace teroristického plánování.

Kongres se jevil (na tajné úrovni) jako koordinační setkání teroristů. Avšak na nejvyšší tajné úrovni setkání sloužilo ke krytí koordinace obchodu s drogami a praní špinavých peněz, které v té době procházely procesem změn naplánovaných největšími experty z oblasti organizovaného zločinu a mezinárodních financí.

Během následujících let vedl synergismus a potřeba koordinace toho, aby si různé operace navzájem nestály v cestě, k jejich přirozené integraci. V případě obchodování s drogami a terorismu bylo toto splynutí Západem zaznamenáno počátkem osmdesátých let a nazváno narkoterorismem (...) 

Subject: Drogy, Rusko a terorismus - Joseph D. Douglass Jr., PhD(Preklad -Hana Cata= lano)
http://www.szcpv.org/
http://www.szcpv.org/07/drogi.html
Polnisches Kulturzentrum e.V. in Frankfurt am Main
środa, 30 maja 2007
wtorek, 29 maja 2007
SZCPV: Nekrolog za veteranom zapadneho odboja a byvalym politickym vaznom Jurajom Fischerom

Svetové združenie bývalých čsl. politických väzňov vyslovuje úprimnú a hlbokú ľútosť nad smrťou nášho člena, brata Juraja Fischera, hrdinu zahraničného odboja a bývalého politického väzňa, ktorý zomrel 9.mája 2007 vo veku nedožitých 87. rokov. Juraj Fischer to v živote nemal ľahké, 2. svetová vojna kruto zasiahla do osudu celej jeho rodiny. On sám sa zachránil pred koncentračným táborom útekom do zahraničia kde so zbraňou v ruke bojoval v radoch čsl. zahraničného odboja od 1.4.1940 do 5.5.1945. Jeho brat Tomáš Fischer bol dňa 13.6.1944 popravený Oswiedczíne, rovnako bol popravený aj jeho otec. Žiaľ ani koniec vojny pre neho neznamenal vytúženú slobodu. Kvôli jeho židovskej národnosti a účasti v západnom odboji, mu nastupujúci komunistický režim vyvlastnil celý majetok a od sám bol odsúdený za vykonštruovanú protištátnu trestnú činnosť.

Česť jeho pamiatke!

Juraj Fischer sa dokázal postaviť vždy za správnu vec, nezlomili ho nacisti ani komunisti. Nemožno však nespomenúť skutočnosti, ktoré sa neuvádzali v žiadnych novinách v SR. Nebohý Juraj Fischer sa žiaľ Bohu nikdy nedočkal spravodlivého zadosťučinenia za smrť svojich jeho blízkych ani za stratu majetku. Mnohokrát už s postihnutým zrakom písal na viaceré kompetentné inštitúcie v SR a domáhal sa svojich oprávnených nárokov. Jeho vec sa dostala aj pred Európsky súd pre ľudské práva v Štrasburgu. Ako je zrejme z jeho listov adresovaných našej organizácii kriticky poukazoval na situáciu účastníkov zahraničného odboja v susednej Českej republike v porovnaní s neadekvátnou situáciou na Slovensku. Rovnako sa žiaľ nedočkal ani pomoci zo strany Slovenskej republiky pri prejednávaní jeho veci pred Európskym súdom pre ľudské práva v Štrasburgu.           

 Podrobnosti na stranke

http://www.szcpv.org/07/fischer.html

----- Original Message -----
From: SZCPV
Sent: Tuesday, May 29, 2007 5:09 PM
Subject: Nekrolog za veteranom zapadneho odboja a byvalym politickym vaznom Jurajom Fischerom

http://www.szcpv.org/

czwartek, 24 maja 2007
Jerzy Kronhold: Kiedy spalił się Jan Palach

 

poniedziałek, 21 maja 2007
środa, 16 maja 2007
Otčna, otčině, o otčino. Člověk.

----- Original Message -----
From: szcpv@szcpv.org
Sent: Wednesday, May 16, 2007 5:56 AM
Subject: Predmet:[sowa] iIng. Gabriela Hloskova: NKVD a SMERS

Posielam clanok pani Ing. Hloskovej uverejneny na internetovom Euro magazine SOWA .

Dakujem v mene Svetoveho zdruzenia byvalych ceskoslovenskych vaznov ako aj Sekcie nasilne odvlecenych panu Stefanovi Kosiewskemu z Frankfurtu n/MOhanom za uverejnenie.

 Frantisek Bednar predseda SZCPV


----- Originalna sprava prijata http://szm.com -----
Od: SZCPV
Komu: szcpv@szcpv.org
Poslane:Wed, 16 May 2007 05:49:29 +0200
wtorek, 15 maja 2007
NKVD a vojenská kontrarozviedka SMERŠ, deportovala tisíce obyvateľov do viac ako 70 koncentračných táborov – Gulagov

 

Oslobodenie….

Prežívame 62.mierovú jar. Odzneli príhovory, položili sa kytice kvetov k mnohým pamätníkom pri pietnych spomienkach obetiam 2.svetovej vojny. Čím vyšší dátum od týchto historických udalostí, tým akoby sme menej pamätali…

Medzi vojnové obete nepatria len padlí na frontoch, deportovaní spoluobčania do nemeckých koncentračných táborov, ale aj tisíce nezákonne odvlečených našich občanov do stalinských koncentračných táborov pred koncom vojny a po nej. Od 6. októbra 1944, keď Červená armáda vstúpila na naše územie, jej zložka NKVD a vojenská kontrarozviedka SMERŠ, z našej vlasti deportovala tisíce obyvateľov do viac ako 70 koncentračných táborov – Gulagov, Gupvi, /glavnoje upravlenije lagerej, glavnoje upravlenie po delam vojenoplennych i intermirovannych/ po celom ZSSR. /Severný  a stredný Ural, Karaganda, Džezkazgan, polárna oblasť –Norilsk, Magadan, Primorie, Donbas, Kaukaz, západná Sibír a mnohé ďalšie/. Títo boli vo veku od 17 do 60 rokov, brali ich bez ohľadu na pohlavie, národnosť, postavenie, povolanie, zdravotný stav, pričom nič netušiacich občanov odvádzali od prestretého stola rodiny, z práce, z ulice, z posedenia v krčme, od katedry a pod., bez akéhokoľvek vysvetlenia, obvinenia, súdu, proste iba tak…tisíce kilometrov od domova, od svojich najbližších. Nikomu nebolo povedané kam a prečo ho berú. Odvážali ich ako dobytok  v zavšivavených nákladných vagónoch, chatrne oblečených, nepripravených na treskúce mrazy, o hlade a smäde. Morení boli otrockou prácou v kameňolomoch, baniach každého druhu, v tajgách, v rumoviskách i kolchozoch, v tropických horúčavách i polárnych mrazoch, podvyživení nedostatkom jedla, ubytovaní v nevyhovujúcich barakoch bez hygienických zariadení. Pracovali 12 – 14 hodín denne bez jediného dňa voľna v týždni, potrebného na regeneráciu síl. V táboroch, za neľudských podmienok zomrelo 528 našich spoluobčanov, mnohí nevydržali i stresujúcu cestu, prevozy z jedného lágru do druhého, mnohé spomínané miesta sú posiate bezmennými hrobmi našich občanov, v mnohých rodinách podnes nevedia, kde je hrob ich najdrahších.

Rodina nemala o nich žiadne správy, písomná komunikácia nebola možná, opustené rodiny, matky, manželky a deti, žili bez príjmov, odkázané na milosrdenstvo príbuzných a známych.

Podľa úradných záznamov tej doby, ktoré majú neoceniteľnú výpovednú hodnotu, bolo zo Slovenska do gulagov odvlečených 6973 našich občanov, a tí, ktorým sa podarilo vrátiť do rodnej vlasti, museli mlčať, zostali vo svojom vnútri sami, keď častokrát ani ľudia v ich najbližšom okolí nesmeli poznať pravdu o ich osude. 45 rokov trvalo toto neľudské tajomstvo, až v postotalitnom roku 1990 nastalo pre týchto ľudí oslobodenie – v mnohých z nich vznikla myšlienka, vyjaviť všetkým prežité hrôzy, odhaliť túto najčernejšiu škvrnu našej povojnovej histórie. Tak vznikla SANO –Slovenská asociácia násilne odvlečených do ZSSR orgánmi NKVD so sídlom v Bratislave. Na ustanovujúcom sneme 15. decembra 1990 bol zvolený riadny výbor, stanovilo sa zásadné zameranie činnosti SANO, ktoré sa zakotvilo v jeho stanovách. Nasledovala náročná organizátorská a administratívna práca na podchytenie členskej základne, vyhľadávanie archívnych dokumentov o odvlečení a návrate našich občanov v štátnych a vojenských archívoch, vypĺňanie podkladov pre žiadosti o odškodnenie v rámci mimosúdnej rehabilitácie podľa zákona SNR č.319/1999 Zb., vydanie „Osvedčenia,“ preukazu SANO.

Prvým predsedom SANO sa stal PhDr. Dušan Slobodník, CSc. Svedectvo o „živote“ v gulagoch podal vo svojej knihe „Paragraf: Polárny kruh“. Kniha pána Jána Košúta „Cez červený očistec“, ktorý prežil v gulagoch 8 rokov a 8 mesiacov sa číta ťažko – so slzami v očiach, rovnako i kniha PaeDr. Kornela Danáša „V pazúroch NKVD“. Obe knihy vydalo SANO v r. 1995. Ladislav Hrubý vo svojej knihe Legendy o samote v poviedke „Kolymské zvony“ opisuje anabázu deportovaného Júliusa Maťašovského. Mnohé príbehy – spomienky odvlečených na roky poroby zverejňoval bulletin SANO „Návraty“. Kto chce mať ucelený obraz o praktikách stalinského režimu, odporúčam prečítať si knihu nositeľa Nobelovej ceny za literatúru A. Solženicyna Súostrovie Gulag /Archipelag Gulag/.

Po smrti predsedu D.Slobodníka nastal v SANO čas nečinnosti. /Nekonal sa snem, predsedníctvo sa stalo v zmysle stanov nelegitímnym/. Nelegitímne bolo aj nakladanie p. Knížkovej, dovtedajšej tajomníčky organizácie so zvereným majetkom SANO. Po jej smrti, na základe výzvy pozostalých prevzal agendu SANO p. Mgr. Marian Dudinský. Po zistení celkovej situácie /vysoký dlh na nájomnom, nezaplatené rôzne poplatky, zrušený finančný účet atď./ existuje vážne podozrenie z nezákonnej činnosti a neoprávnenej manipulácie s finančnými prostriedkami. Pre záchranu organizácie vyvstala ako jedna z najvýhodnejších možností, spojenie sa z organizáciou podobného zamerania. A tak 9.12.2006 sa v Poprade v zasadačke mestského úradu konal mimoriadny snem SANO a Svetového združenia bývalých československých politických väzňov, ktorý za prítomnosti 149 delegátov /z toho 129 členov SANO/ schválil integráciu týchto dvoch občianskych združení. Nástupníckou organizáciou SANO sa stala Sekcia násilne odvlečených do ZSSR orgánmi NKVD-SNO. Delegáti zvolili 17 – členný výkonný výbor, kontrolnú a revíznu komisiu. Za predsedu SNO bol zvolený Mgr. Dudinský z Bratislavy. Bývalá centrála v Bratislave je zrušená, v činnosti zostávajú pobočky v Košiciach /vedie MVDr. Bačová/ a v Prešove /vedie p. Ferencová/. Hlavná kancelária SZČPV-SNO je v Poprade na námestí sv. Egídia č.124.

Od už spomínaného snemu v Poprade, výbor zasadal 3-krát. Traja členovia výboru sa zúčastnili rokovania na MDPT v Bratislave vo veci možnosti obnovenia zliav na dopravu, bolo podané trestné oznámenia na neznámeho páchateľa vo veci zrušenia účtu SANO a sprenevery finančných prostriedkov, podaná žiadosť o grant Stredoeurópskej nadácie na vydávanie kníh SNO, archív centrály SANO v Bratislave bol odovzdaný Ústavu pamäti národa, /kiež by sa stal inšpiráciou pre autorov literatúry faktu a médiá/. Predseda výboru a ďalší jeho členovia sa zúčastnili pietnej spomienky v Poprade –Veľkej pri pamätníku obetiam 2. svetovej vojny, pripravuje sa vydanie nových členských preukazov atď. Podrobnejšie informácie o znovuobnovení činnosti SNO pri SZČPV máte možnosť získať na novovytvorenej internetovej stránke SNO. /http://www.szcpv.org/.

                                                                         Ing. Gabriela Hlôšková

                                                                 SZČPV – podpredsedníčka SNO

 Tlmače, máj 2007.

----- Original Message -----
From: SZCPV
To:
sowa-frankfurt@t-online.de
Cc:
fakty@fakty.sk ; svedomi@applet.cz
Sent: Tuesday, May 15, 2007 8:20 AM
Subject: Re:Oslobodenie Ing. Hloskova
http://www.szcpv.org/07/oslobodenie.html
poniedziałek, 14 maja 2007
sobota, 12 maja 2007
KRÁTCE POVOLEBNÍ

Strejci sedí nad sklenicí
V hospodě či ve světnici
V hlavě své se drbají,
Radost žádnou nemají.
Staronová je tu parta,
Vprostřed korytářů padla karta,
Politický rovněž potěr
Učí se hrát nový poker,
Kdepak že to bude kibic?
Občanu je z toho nanic,
Falešně že budou hrát,
Co víc můžeme si přát?!?!
Vždyť my si je tam zvolili,
Sněmovnu by naši zdobili
Nadávkami, lží či fackami-
Vinni jsme však jen my sami,
Že ohlodají nás až na kost!
Vinna je jen naše blbost.
Cožpak nevidíme my bloudi?
Sliby se slibují,
Zloději se radují?!?!?!

Eva Carová, Tábor
KÁCENÍ STROMŮ

----- Original Message -----
From: "Jiří Stefek" <StefekJiri@seznam.cz>
Sent: Thursday, May 10, 2007 10:21 AM

Vážená paní Clárová,

přečetl jsem si se zájmem Váš článek KÁCENÍ STROMŮ (viz. níže).

Nejhorší na tom je, že vyplní-li se předpovědi vědců o oteplování planety a změně klimatu, bude mít každý vzrostlý strom cenu doslova zlata (ba zlatem nevyvážitelnou). Dnes bychom měli spíše tedy  intenzivně sázet a doufat, že stromy ještě včas stačí vyrůst a neuschnou. Nikoliv kácet, navíc takto bezduše.

S upřímným pozdravem   Ing. Jiří Štefek

KÁCENÍ STROMŮ

Stále častěji se ve sdělovacích prostředcích objevují zprávy o kácení hlavně vzrostlých letitých stromů, ať už ve městech nebo podél silnic, na březích toků a vodních nádrží.Je výborné, že se občané staví proti . Ve většině případů je zbytečné, nejčastější odůvodnění je, že jsou staré, nemocné a ohrožují lidi a hlavně auta,padá z nich listí a větve-toto se jako mor rozšířilo v posledních letech po celé republice-asi je to i dost dobrý obchod. Špatně dopadly staré stromy rostoucí podél silnic, kácením ohroženy jsou i ku příkladu stromy na hrázích rybníků –v Jistebnici , kde se proti němu brání pan Urbánek a jeho sdružení. V nedalekém Táboře padly mnohé stromy , ať už to byla alej javorů kolem kasáren, moruší u pivovaru, lip v Bydlinského ulici.Zdejší botanické zahradě hrozilo dokonce přetnutí silnicí. V poslední době byla vykácena i část modřínového hájku , aby , jak jinak , ustoupila stavbě . Před pár lety pak na březích středověké údolní nádrže Jordánu bylo vykáceno 220 letitých velikánů, z nichž mnoho bylo velmi vzácných a občané se o zamýšleném kácení dověděli z radničního tisku až když stromy ležely-musely prý padnout, aby byl dostatek místa pro těžkou techniku na stavbu sběrače splašků a kamenného valu za několik desítek milionů-podle jednoho odborníka stačilo odstranit čtyři pět stromů.Ona kamenná hráz zrovna pevná není-už se sesypala, a vábný pohled na ni taky není , k odpočinku kameny nelákají –opalovat se, zaplavat si , či zachytat si tam ryby pohodlné taky není, příjemný stín v parných dnech ?– Holá dlažba stín nedává.

O málo lépe dopadly tři lípy na náměstí Mikuláše z Husi –zasazeny byly ve výroční den mučednické smrti Mistra Jana Husa-podle odborníků měly být odstraněny suché větve, jenže odborná firma provedla tzv.ořez na hlavu,jednu od té potupné frizury zachránili svými protesty lidé, kterým jejich osud nebyl lhostejný.

Jenže kolik takových míst , kde by stromy mohly žalovat je, kolik jich muselo padnout ve prospěch novodobých chrámů hojnosti, kam se namísto nedělní bohoslužby vypraví celé rodiny , aby tam trávily čas uctíváním boha Mamona?!

Možná si lidé dostatečně neuvědomují, jak takový obyčejný strom je vlastně dokonalý osvěžovač, nevyžadující energii,zato plní hned několik funkcí –ochlazuje okolí,zvlhčuje, dodává kyslík , zachycuje prach, dává příjemný stín.

Panu Urbánkovi ( ale i všem těm, kteří bojují za zachování stromů )přeji, aby zvítězil nad necitlivým rozhodováním úředníků, aby se v Jistebnici u rybníka neopakovala historie vykáceného arboreta v tamním zámeckém parku.

Eva Clarová, Tábor, 8.5.2007

----- Original Message -----
Sent: Friday, May 11, 2007 1:20 PM
Subject: Likviduje s polovina manzelstvi, rodin, otcu, deti a mladeze. Nedivime se, ze se likviduji i pamatne stromy, domy, kultura ...

Vážená pani Eva Clárová,
naša protirodinná politika už minimálne druhú generáciu nepočíta s otcom pri výchove deti v rodine.
Školská protirodinná politika nepočíta s učiteľom - mužom pri výchove žiakov.
Po roku 1989 masmedálna demoralizačná politika v demoralizácii detí, mládeže a i dospelých prekonala vsetky ocakavania aj samotnych organizatorov demoralizacie.
Odchovanci degenerovanej výchovy nemajú úctu k ničomu. Iba tak nanajvyšie k svojmu egu. Individualizmus je heslom doby rozpadu každej organizácie - rodiny, štátu, civilizácie.
Hlavným cieľom egoistov je extrémizmus. Jedni extrémisti chcú všetko vyrubať a zkonzumovať. Iní extrémisti by najradšej zalesnili celú Zemegulu a žili pralesným - trhovým spôsobom života. Jedni extremisti kričia "deti patria zenam, co nemaju rady muzov". Opacni extremisti na to reaguju vykrikmi Iní extrémisti kricia "deti patria mužským partnerom, čo nemaju radi ženy".... Všetci extrémisti majú ale jedno spoločné
- KAŠLÚ NA BUDÚCNOSŤ ĽUDSTVA. 
Milá pani, neočakávajte rozumný spôsob myslenia od potomka vychovaného v izolácii od polovice ľudského rozumu. V správnom čase jeho života mu nemal kto vytvoriť mnohé ľudské synapsy v mozgu. Preto nie je schopný pochopiť, čo od neho chcete. Bohužiaľ!
Je ale velice potrebné zobrať vládu späť do rúk ľudí formovaných rozumom muža aj ženy.
Iba potom prežije civilizácia a ľudstvo aj stromy budú zachránené.
S pozdravom
Ing. Lubomír Balvín
Hnutie rodin - Unia muzov Slovenska
piątek, 04 maja 2007
V predvečer 62. výročia ukončenia 2.sv. vojny

   

Pred 62 rokmi 8. mája 1945 skončila kapituláciou Nemecka jedna z najväčších tragédii ľudstva - 2. svetová vojna so šesťdesiatimi miliónmi obetí. Na území bývalého Československa je mnoho honosných pamätníkov postavených na počesť Červenej armády,  ktorá vstúpila na naše územie po ústupe Wermachtu, ale  len jeden z nemnohých, nie veľký a skromný, nachádzajúci sa na Velickom námestí v Poprade-Veľkej je venovaný, vďaka jeho autorovi akademickému maliarovi Michalovi Trembáčovi, obyčajným ľuďom ktorých osudy kruto poznamenali vojnové udalosti. Práve pri tomto pamätníku sa 8.mája o 14.00 hod uskutoční pietna spomienka za obete 2 sv. vojny.

História potvrdila, že totalitné ríše a  režimy  založené na rasovej či inej nadradenosti, propagande stokrát opakovanej lži – ktorá sa má stať pravdou, či pomýlenej ilúzii o tzv. vyvolenom národe bohom predurčeným na ovládanie sveta, skončia skôr či neskôr v ruinách a na smetisku dejín.

Táto strašná vojna zasiahla aj do osudov mnohých našich občanov,

  padlých na frontoch či povstaní,

 desatisícov židov deportovaných do koncentračných táborov smrti,

 deportovaných na nútené práce do Nemecka,

 či napokon tisícov násilne odvlečených  do Gulagov

Je nemožné obyčajnými slovami opísať toto megamnožstvo ľudských tragédii a utrpenia, ktoré sa postupom času stáva čoraz vzdialenejšie pre súčasnú generáciu, ktorá vďaka Bohu vojnové šialenstvo nikdy nezažila.

            Bez rozdielu patrí úcta všetkým týmto obetiam, pri pamätníku obetiam 2.sv. vojny vo Veľkej na symbolickom mieste pod majestátom Tatier sa však vnucuje zamyslenie týkajúce sa tých, ktorí samotní, alebo ich rodinní príslušníci boli nezákonne a  násilne odvlečení jednotkami NKVD do Gulagov v býv. sovietskom zväze, čo možno označiť za najsmutnejší paradox tejto vojny. Týmto barbarským aktom v rozpore s medzinárodným právom sa Bohužiaľ potvrdila výmena jednej  totality za inú totalitu pod diktátom Stalina.  Tragické následky neniesli len tisíce odvlečených do Gulagov ale dlhodobo poznamenali celý štát. Z bývalého Československa, ktoré medzi dvoma svetovými vojnami patrilo medzi 10 priemyselne najvyspelejších štátov sveta a ktoré  na nátlak Moskvy odmietlo v roku 1947 Marshallov plán na obnovu zničenej Európy sa po roku 1948 stala krajina, ktorú predstihli všetky štáty západnej Európy. Paradoxne sa tak porazené Nemecko stalo najvyspelejšou ekonomikou  Európy. Bývalé  Československo, mohlo mať miliardy dolárov za urán, ktorí  ťažili politickí väzni pod dozorom sovietskych poradcov a ešte v roku 1966 bolo na úrovní Rakúska. Dnes sa Slovenská republika ako  nástupnícky  štát napokon vracia späť do Európy ale už v postavení  krajiny s daňovými úľavami pre zahraničných investorov, lacnou pracovnou silou, či gesterbeitrov cestujúcich za prácou do zahraničia.

 Aj to bola naša daň, ktorú sme nechtiac museli priniesť ako následok 2. svetovej vojny, čím sme sa stali aj my jej obeťami bez ohľadu na to či si to chceme pripustiť.

            Klaniame sa pred pamiatkou týchto obetí s prianím aby bola mementom a poučením pre súčasnú a budúcu generáciu.

                        

Česť pamiatke obetí druhej svetovej vojny!

 Svetové združenie bývalých čsl. politických väzňov - Sekcia násilne odvlečených

www.szcpv.org
----- Original Message -----
From: SZCPV
Sent: Friday, May 04, 2007 8:15 AM
Subject: 62 vyrocie konca 2.sv.vojny
wtorek, 01 maja 2007
ve svém důsledku podporuje rozpady rodin a ničí životy nemalého počtu dětí


Posílám Vám odkaz na článek pana Ing. Jiřího Fialy o Vaší televizi obecně a konkrétněji o pořadu Krimi Live:
http://www.k213.cz/start.php?act=read&art=367

S myšlenkami Fialova článku bohužel nelze, než obecně souhlasit.

Bezduchá štvanice na nevinné lidi, která má potenciál prohlubovat hluboké lidské tragédie, ve svém důsledku podporuje rozpady rodin a ničí životy nemalého počtu dětí, je nedůstojná, zavrženíhodná a neomluvitelná.

Téma má totiž opravdu z celospolečenského hlediska daleko závažnější další okolnosti a souvislosti, děje se v souvislosti s tím obrovské množství nepravostí zejména proti otcům a jejich dětem, které redaktoři Primy (jak asi správně uvádí Fiala – „díky jejich zjevné blbosti“) patrně nevidí a divákům tak utajují.

Jsem rád –a názory lidí (nejen pana Fialy) na zmiňovaný pořad mě v tom utvrdily – že tu vaší televizi prakticky nesleduji.
Pro pořádek ještě uvádím, že pořad jsem neviděl a shlédnout ho (po tom, co jsem slyšel a dočetl se o něm) nehodlám. Reaguji tedy na informace s doslechu a s Fialova článku.

Bez pozdravu  a s pohrdáním    

V Praze dne 1.5. 2007                         Ing. Jiří Štefek

----- Original Message -----

From: "Jiří Stefek" <StefekJiri@seznam.cz>
To: <informace@iprima.cz>
Cc: <zpravodajstvi@iprima.cz>; <krimi@strixtv.cz>; <primatelevize@iprima.cz>; <jiri.zavozda@prima-tv.cz>
Sent: Tuesday, May 01, 2007 4:48 PM
Subject: sowa magazyn europejski Pohled občanů na TV Prima a její úroveň
http://groups.google.de/group/sowa-frankfurt/browse_thread/thread/8f49be6d19e48448
Archiwum
Zakładki:
EU-Fotos
FREUNDE - PRZYJACIELE
IN POLEN - W POLSCE
KOSIEWSKI
Księga - Gästebuch
KULTUR
LITERATUR
Narodowi socjaliści - komuniści - inne
NASZE - UNSERE
POLONIA i Polacy za granicami RP
SOWA
SOWA RADIO
SOWA VIDEO
UNIA & POLSKA
YES - POLAND
Free Image Hosting at www.ImageShack.us Sowa Magazyn Europejski