NAROD MA PRAVO SE BRANIT
niedziela, 31 lipca 2005
Martin Věchet - Sonntag, 31. Juli 2005

K Czechteku
Zemědělci, skinheadi a stejný metr

Policie znemožnila uskutečnění setkání techno příznivců. Setkání na
soukromých loukách. Sice nejsem žádný úspěšný pěstitel, ale moc by se mi
nelíbilo, kdybych někde poblíž pronajatého pozemku celý rok makal a
pěstoval např. kukuřici nebo ječmen a pak mi jej během jednoho dne
zplanýrovalo několik aut a půdu znečistil vytékající olej, nafta a
benzin. Většina aut, s kterými lidi přijíždějí na "ilegální"
technosetkání, jsou totiž často v pokročilejším stadiu rozkladu.
Bohužel. Ač nejsem zemědělec, dokážu si představit, jak by mě mrzelo,
kdybych nejen nemohl sklidit zaseté, ale nemohl potom ani na této půdě
několik let nic čistého a neinfikovaného vypěstovat.

Má to však jeden háček, a to stejný metr. Zasáhnout se mělo především už
dříve proti skinheadům, jejichž neonacistická setkání většinou nerušeně
s veškerými doprovodnými jevy a hajlováním proběhla. Bylo k
tomu přece tolik příležitostí....

Možná by bylo umírněnější, kdyby místo použití násilí policie pozemky
pohnojila a postříkala  močůvkou, tak jako to udělali bolševičtí StBáci
- ne, že by tehdy násilí nepoužili - a JZDáci nám v roce 1987, když
jsme chtěli uspořádat Východočeský Woodstock. Setkání hudebníků na
soukromé louce. To je však jiná historie ...


Martin Věchet
zakladatel Open Air Music Festivalu "Trutnov 87-2005"

Claudie Nikolajenková napsal(a):

Dobry  den,  dovoluji si predat osobni svedectvi Dity a matky jedne ze
svedku  z  mista zasahu policie proti ucastnikum hudebni akce CzechTek
30.cervence  2005.  v  Mlynci  u  Tachova na pozemku, ktery meli radne
smluvne  pronajaty  a  majitel  opakovane vyslovil souhlas s konanim a
pokracovanim akce, jakoz i lide z mista, kteri neschvaluji zasah proti
ucastnikum  coz  vyjadrili  petici.  Osobne  se  domivam, ze svododa a
demokracie  nepada nikomu do klina a z tohoto hlediska je tato otresna
zkusenost   a   neadekvatni   a  pripravovana  demonstrace  sily  opet
represivniho  rezimu  v  CR  techto mladych lidi, kteri se prijeli jen
pobavit  a  zatancit  si, aniz by se o celospolecenske problemy a stav
demokracie  v  zemi  kde  ziji  a  budou  zit  zajimali  a prispeli ke
zlepseni,  ac  se  zasahem  a  vyjadrenimi  premiera a ministra vnitra
samozrejme  nesouhlasim,  ci  spise  s  prihlednutim  k  teto  otresne
skutecnosti,  kdy  mladi  opet volaji "gestapo", jako v listopadu ´89,
neocenitelna.

Claudie Nikolajenkova


===8<==============Original message text===============
This is a forwarded message
From: dita.x 
To: Claudie Nikolajenková 
Date: Sunday, July 31, 2005, 5:08:33 AM
Subject: Czechtek 2005

===8<==============Original message text===============



Czechtek 2005
 
Právě jsem se ohromená vrátila z Czechteku 2005. Nejsem příznivkyně techna a nejela jsem si tam zatancovat. Za to jsem příznivkyně demokracie a to, čeho jsem byla svědkem, mnou doslova otřáslo. Již cesta tam byla kuriozní, neboť přes veškerá velmi přísná bezpečnostní opatření se nám bez problémů podařilo projet za vozem jedné z nejmenovaných televizí přes veškeré zátarasy a omezení. Policistům stačilo ukázání na vůz před námi - posunek,  že patříme k nim. Podotýkám, že posádku televizního vozu jsem nikdy neviděla. Díky tomu jsme ale měli výborný výhled na louku pod dálnicí. Viděli jsme kordony těžkooděnců a proti nim asi 1000 zbývajících tanečníků shromážděných kolem jednoho hrajícího systemu . Těžkooděnci stříleli do lidí rozbušky se slzným plynem. Ze svého laického pohledu bych rozbušku popsala jako "trubičku" s víčky, která se po dopadu otevře a vypustí plyn. Ovšem některé rozbušky, byly omotané izolepou, nebo jinou lepenkou a nemohly se otevřít. Zjevně se měly roztrhnout
 a způsobit tak vážnější zranění. Prázdnou, takto upravenou rozbušku, jsem na vlastní oči viděla a je zdokumentována.  Nechyběla ani vodní děla. Kordon policistů postupoval stylem krok v před a rozkaz zněl (slyšeno na  radiožurnálu), řezat hlava nehlava. V té době už policisté zasahovali proti lidem, kteří se tam snažili uklízet a postupně odjíždět. Což policie sama neuvěřitelně komplikovala, nesmyslným uzavřením dálnice na Plzeň.
Kladu si otázku, co se vlastně stalo, tanečníci měli legálně pronajatou louku a místní občané podepsali petici, že k ní mohou. Přesto tak brutální zákrok, který sledovaný z povzdálí vypadal jako policejní cvičení, nebo spíše jako vyzkoušení si v praxi, jak to má policie nacvičené. Pokud takto policie zasahuje proti mladým lidem, kteří si přišli zatancovat, co bude dál? 
Mnoho účastníků poukazovalo na velké rozdíly v ošetřování zraněných, účastník s rozseknutým krvácejícím čelem dostal náplast, ale policistu se šrámem na ruce odvážela záchranka. Dále by se mělo poukázat na to, že policie zabránila vjezdu kamionům, které přivezly mobilní toalety. Na místě bylo také viděno, že policisté úmyslně rozbíjeli skleněné láhve s tím, že střepy se hůře uklízejí. Zasahující policisté mnohdy neměli čísla. Jeden s účastníků mi popsal, že si čísla na něho útočících  policistů zapsal na ruku a byla mu okamžitě "smazána". 
Po cestě jsme hovořili s německými policisty, kteří se chovali velmi přátelsky a říkali, že něco takového nechápou a jsou šokováni. Zkoušeli jsme také kontaktovat linku 158 s tím, že naše děti jsou ohrožovány, odpověď byla, že jsme je tam neměli pouštět. Ale kam? Zatancovat si na místo, které měli řádně pronajaté? 
Cestou zpátky jsme viděli hodně mladé lidi, děti které byly opravdu šokovány. Tento zákrok policie  považuji  za naprosto neadekvátní a podám trestní oznámení. 
Dita Fečová   dita.x@seznam.cz



Czechtek 2005

 Právě jsem se ohromená vrátila z Czechteku 2005. Nejsem příznivkyně techna a nejela jsem si tam zatancovat. Za to jsem příznivkyně demokracie a to, čeho jsem byla svědkem, mnou doslova otřáslo. Již cesta tam byla kuriozní, neboť přes veškerá velmi přísná bezpečnostní opatření se nám bez problémů podařilo projet za vozem jedné z nejmenovaných televizí přes veškeré zátarasy a omezení. Policistům stačilo ukázání na vůz před námi - posunek,  že patříme k nim. Podotýkám, že posádku televizního vozu jsem nikdy neviděla. Díky tomu jsme ale měli výborný výhled na louku pod dálnicí. Viděli jsme kordony těžkooděnců a proti nim asi 1000 zbývajících tanečníků shromážděných kolem jednoho hrajícího systemu . Těžkooděnci stříleli do lidí rozbušky se slzným plynem. Ze svého laického pohledu bych rozbušku popsala jako „trubičku“ s víčky, která se po dopadu otevře a vypustí plyn. Ovšem některé rozbušky, byly omotané izolepou, nebo jinou lepenkou a nemohly se otevřít. Zjevně se měly roztrhnout a způsobit tak vážnější zranění. Prázdnou, takto upravenou rozbušku, jsem na vlastní oči viděla a je zdokumentována.  Nechyběla ani vodní děla. Kordon policistů postupoval stylem krok v před a rozkaz zněl (slyšeno na  radiožurnálu), řezat hlava nehlava. V té době už policisté zasahovali proti lidem, kteří se tam snažili uklízet a postupně odjíždět. Což policie sama neuvěřitelně komplikovala, nesmyslným uzavřením dálnice na Plzeň.

Kladu si otázku, co se vlastně stalo, tanečníci měli legálně pronajatou louku a místní občané podepsali petici, že k ní mohou. Přesto tak brutální zákrok, který sledovaný z povzdálí vypadal jako policejní cvičení, nebo spíše jako vyzkoušení si v praxi, jak to má policie nacvičené. Pokud takto policie zasahuje proti mladým lidem, kteří si přišli zatancovat, co bude dál?

Mnoho účastníků poukazovalo na velké rozdíly v ošetřování zraněných, účastník s rozseknutým krvácejícím čelem dostal náplast, ale policistu se šrámem na ruce odvážela záchranka. Dále by se mělo poukázat na to, že policie zabránila vjezdu kamionům, které přivezly mobilní toalety. Na místě bylo také viděno, že policisté úmyslně rozbíjeli skleněné láhve s tím, že střepy se hůře uklízejí. Zasahující policisté mnohdy neměli čísla. Jeden s účastníků mi popsal, že si čísla na něho útočících  policistů zapsal na ruku a byla mu okamžitě „smazána“.

Po cestě jsme hovořili s německými policisty, kteří se chovali velmi přátelsky a říkali, že něco takového nechápou a jsou šokováni. Zkoušeli jsme také kontaktovat linku 158 s tím, že naše děti jsou ohrožovány, odpověď byla, že jsme je tam neměli pouštět. Ale kam? Zatancovat si na místo, které měli řádně pronajaté?

Cestou zpátky jsme viděli hodně mladé lidi, děti které byly opravdu šokovány. Tento zákrok policie  považuji  za naprosto neadekvátní a podám trestní oznámení.

Dita Fečová   dita.x@seznam.cz

Claudie Nikolajenkova - Sunday, July 31, 2005

Czechtek 2005 - svědectví přímé účastnice

Právě jsem se ohromená vrátila z Czechteku 2005. Nejsem příznivkyně techna a nejela jsem si tam zatancovat. Zato jsem příznivkyně demokracie a to, čeho jsem byla svědkem, mnou doslova otřáslo.

Již cesta tam byla kuriozní, neboť přes veškerá velmi přísná bezpečnostní opatření se nám bez problémů podařilo projet za vozem jedné z nejmenovaných televizí přes veškeré zátarasy a omezení. Policistům stačilo ukázání na vůz před námi - posunek, že patříme k nim. Podotýkám, že posádku televizního vozu jsem nikdy neviděla. Díky tomu jsme ale měli výborný výhled na louku pod dálnicí.

Viděli jsme kordony těžkooděnců a proti nim asi 1000 zbývajících tanečníků shromážděných kolem jednoho hrajícího systému.

Těžkooděnci stříleli do lidí rozbušky se slzným plynem. Ze svého laického pohledu bych rozbušku popsala jako "trubičku" s víčky, která se po dopadu otevřou a vypustí plyn. Ovšem některé rozbušky, byly omotané izolepou, nebo jinou lepenkou a nemohly se otevřít. Zjevně se měly roztrhnout a způsobit tak vážnější zranění. Prázdnou, takto upravenou rozbušku, jsem na vlastní oči viděla a je zdokumentována.

Nechyběla ani vodní děla.

Kordon policistů postupoval stylem krok v před a rozkaz zněl (slyšeno na radiožurnálu), ŘEZAT HLAVA-NEHLAVA. V té době už policisté zasahovali proti lidem, kteří se tam snažili uklízet a postupně odjíždět. Což policie sama neuvěřitelně komplikovala, nesmyslným uzavřením dálnice na Plzeň.

Kladu si otázku, co se vlastně stalo? Tanečníci měli legálně pronajatou louku a místní občané podepsali petici, že k ní mohou. Přesto tak brutální zákrok, který, sledovaný z povzdálí, vypadal jako policejní cvičení, nebo spíše jako vyzkoušení si v praxi, jak to má policie nacvičené. Pokud takto policie zasahuje proti mladým lidem, kteří si přišli zatancovat, co bude dál?

Mnoho účastníků poukazovalo na velké rozdíly v ošetřování zraněných, účastník s rozseknutým krvácejícím čelem dostal náplast, ale policistu se šrámem na ruce odvážela záchranka. Dále by se mělo poukázat na to, že policie zabránila vjezdu kamionům, které přivezly mobilní toalety. Na místě bylo také viděno, že policisté úmyslně rozbíjeli skleněné láhve s tím, že střepy se hůře uklízejí. Zasahující policisté mnohdy neměli čísla. Jeden s účastníků mi popsal, že si čísla na něho útočících policistů zapsal na ruku a byla mu okamžitě "smazána".

Po cestě jsme hovořili s německými policisty, kteří se chovali velmi přátelsky a říkali, že něco takového nechápou a jsou šokováni. Zkoušeli jsme také kontaktovat linku 158 s tím, že naše děti jsou ohrožovány, odpověď byla, že jsme je tam neměli pouštět. Ale kam? Zatancovat si na místo, které měli řádně pronajaté!?

Cestou zpátky jsme viděli hodně mladé lidi, děti které byly opravdu šokovány. Tento zákrok policie považuji za naprosto neadekvátní a podám trestní oznámení. Byla to nejhorší věc, co jsem kdy viděla - cílený zákrok a v podstatě proti dětem.

Dita Fečová

 
----- Original Message -----
Sent: Sunday, July 31, 2005 12:54 PM
Subject: Czechtek 2005 - svedectvi a pruvodni vyjadreni


Dobry  den,

dovoluji  si  v priloze predat osobni svedectvi Dity a matky jednoho z
ucastniku  z  mista  zasahu  policie  proti  ucastnikum  hudebni  akce
CzechTek  30.cervence  2005. v Mlynci u Tachova na pozemku, ktery meli
radne smluvne pronajaty a majitel opakovane vyslovil souhlas s konanim
a  pokracovanim  akce,  jakoz  i lide z mista, kteri neschvaluji zasah
proti  ucastnikum, coz vyjadrili petici. Osobne se domivam, ze svododa
a  demokracie  nepada  nikomu  do  klina  a  z tohoto hlediska je tato
otresna  zkusenost  a neadekvatni a pripravovana demonstrace sily opet
represivniho  rezimu  v  CR  techto mladych lidi, kteri se prijeli jen
pobavit  a  zatancit  si, aniz by se o celospolecenske problemy a stav
demokracie  v  zemi  kde  ziji  a  budou  zit  zajimali  a prispeli ke
zlepseni,  ac  se  zasahem  a  vyjadrenimi  premiera a ministra vnitra
samozrejme  nesouhlasim,  ci  spise  s  prihlednutim  k  teto  otresne
skutecnosti,  kdy  mladi  opet volaji "gestapo", jako v listopadu ´89,
neocenitelna.  Treba  se  konecne  sjednoti  v tolik potrebne nazorove
svornosti  a  zacnou  se  ptat  co se vlastne v teto zemi od roku 1989
deje,  proc  pokracuje  pravni  kontinuita s komunistickym rezimem vc.
personalniho  obsazeni klicovych funkci. Treba se zacnou zajimat, proc
jsou souzeni lide jako je kpt. Vladimir Hucin, kdy pokracovani dalsiho
ostudneho  mostrprocesu  s  clovekem, ktery se o obnoveni demokracie a
ocistu  policie a dalsich slozek statni i verejne spravy zasazoval pri
sve  sluzbe v BIS, se odehral prave v minulem tydnu u OS Prerov. Mozna
se  priste v situaci, kdy se rade politicky vyspelejsich lidi podarilo
prosadit  po  vice  nez  ctyrech  letech  aby byl proces verejny,mladi
lide,postizeni   a   obelhani  nyni  tvrde  ze  strany  statu  a  jeho
represivnich  slozek  konecne proberou, a presvedci na vlastni oci, ze
neni  zdaleka dobojovano.Mocnym roste chut. Saskovani s oslem Bilbem a
kozly  pred  uradem  vlady, ktere byl nucen po lonskem zasahu policie,
nepomerne  mensim na CzechTek v Bonenove usporadat 1.9. Stanislav Penc
a  John Bok a jehoz se zucastnila "preventivne" i moje osmileta vnucka
je slaba kava. Konec happeningu, situace je vice nez vazna.

Claudie Nikolajenkova

mail to:
bolintin@magick.cz
         claudie.nikolajenkova@email.cz

czwartek, 21 lipca 2005
Slide 1 - 42 URAN

Slide 1

Uranové doly v Československu po roce 1945

Veronika Valdová

ve spolupráci s Františkem Zahrádkou a Janem Benešem

z Muzea III.odboje v Příbrami

 

Slide 2

6.srpna 1945 svrhly USA atomovou bombu na Hirošimu a o tři dny později na Nagasaki. Druhá světová válka skočila, Japonsko se vzdalo. Svět vstoupil do atomového věku.

 K jednáním o budoucím rozdělení sil v Evropě došlo již na Jaltské konferenci 1943. SSSR neměl v té době vlastní uran, který byl pro získání atomové zbraně klíčovou surovinou. Svou špionážní síť v zemích spojenecké koalice však orientovala na získání nukleární zbraně. Zahájila i vlastní tajný program. Šéfem projektu byl Lavrentij Berija.

 V únoru 1945 předal agent KGB Merkulov Berijovi zprávu o uranu v Jáchymově.

První poválečná čs.vláda nebyla ještě kompletně komunistická,  nicméně ani demokratická. Politická činnost byla povolena jen v rámci „národní fronty“ s dominantním vlivem KSČ a většinou území obsazeným jednotkami rudé armády. Jednání s SSSR o vývozu uranu ještě probíhala v poválečné atmosféře „všeslovanství“ s nezlomné, či propagované víře,  že těžba a  vývoz uranu bude výhodný i pro Československo. Při posouzení určité naivity tehdejší čs. Vlády, respektive jejích nekomunistických členů nesmíme zapomínat na zklamání, které Československu přineslo jeho spojení se západem roku 1938 a zdání, že spojení s východem zajistí zemi lépe.

 11.září 1945, tedy v průběhu jednání, 60 vojáků Rudé armády obsadilo všechna 3 jáchymovská důlní díla. Rudá armáda vydala okamžitý zákaz vstupu do objektů všem kromě zaměstnanců a zakázala i fotografování.

 Protestovat v Moskvě proti postupu Rudé armády na čs. Území nemělo podle československé vlády smys; veškerá energie se tudíž soustředila na jednání v naději, že uzavřené dohody pak bude sovětský svaz dodržovat. Nezapomínejme, že ve shodné době SSSR „vyhovět vůli podkarpatského lidu“ a v rozporu se spojeneckou smlouvou z prosince 1943, stanovujícví obnovu Československa v předmnichovských hranicích, anektoval Podkarpatskou Rus. Tehdy také čs. Ministerstvo informací spravované ko unistickým minostrem Kopeckým vydalo pro všecky redakce závazný příkaz používat opro tuto část první republiky pouze název Zakarpatská Ukrajina.

 Slide 3

Dohody se SSSR

 Slide 4

Dohody se Sovětským svazem

Ø       Jednání byla vedena jako tajná, pod krycím kódem „Ch“ a byla ukončena 23. listopadu 1945 podpisem smlouvy.

 Ø       Za ČS stranu vyjednával předseda vlády a hlava čs. Sociálně demokratické strany, Z. Fierlinger, s vědomím prezidenta republiky Dra Edvarda Beneše. Postava Zdenka Fierlingera je dubiosní, ale její hodnocení nespadá do rámce této práce. Poznamenejme jen, že už během války Beneš v Londýně konstatoval, že spíše než vyslancem čs. (exilové) vlády v Moskvě, je Fierlinger sovětským zástupce v čs.vládě.

 Ø       Smlouvu podepsal národní socialista, ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka. Parlament ji neschvaloval, jelikož byla „oboustranně výhodná“.

  Za sovětskou stranu vyjednávali vládní zmocněnec I.Bakulin a plukovník Alexandrov. Smlouvu podepsal I.Bakulin.

Slide 5 - 7 URAN

Slide 5

Český návrh

Všechna ložiska uranu jsou výhradně československým majetkem

Těžbu bude provádět československý státní podnik

Sovětský státní podnik bude poskytovat technické a vědecké zázemí

Československý podnik přenechá sovětskému ½ vytěžené rudy

Československo zajistí bezpečnost a ochranu výrobního tajemství

Od úhrady za sovětskou rudu se odečtou provozní náklady a investice

 Sovětský návrh

Sovětsko – československá důlní a.s. na principu parity, společný kapitál ČSSR a SSSR

Ložisko, odvaly i důlní díla budou majetkem této společné a.s.

ČSSR poskytne této a.s. výhradní práva na geologický průzkum po celém území ČSR

Veškerá uranová ruda se předá SSSR, získané radium se bude dělit 1:1

Řídící orgán: předseda - ČSSR, místopředseda - SSSR  

Výkonný ředitel - SSSR, zástupce - ČSSR

Slide 6

Dohoda o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR

         Československá ruda náleží ČSR

         Čs vláda organizuje čs státní podnik pro výzkum a těžbu

         Čs vláda udělá vše pro maximální zvýšení těžby

         Vláda SSSR poskytne veškerou technickou pomoc

         Výkonnou moc má komise 2+2 z každé strany se sídlem v Praze

         Komise se řídí stanovami, které si sama schválí

         Pokud se Komise nedohodne, spor bude řešen oběma vládami

         V Československu zůstane část rudy nutná pro hospodářské a vědecké potřeby (stanoveno Komisí), zbytek bude zpracován v SSSR, radium se bude dělit 1:1

         Ceny za rudu stanovuje Komise

         Platby probíhají buďto ve zboží nebo ve valutách 

         Dohoda je platná od okamžiku podpisu na dobu 20 let

         Dohoda je přísně důvěrná

 Slide 7

Jáchymovská komise

Jáchymovská komise měla rozhodující výkonnou moc.

Členové JK museli mlčet o obsahu smluv i o cenách, protože šlo o „tajemství, jehož zrada by zakládala skutkovou podstatu zločinu podle § 6 Zákona na ochranu republiky.

 Jáchymovská komise se řídila stanovami, které si sama schválila. Byla fakticky zcela ovládána Sověty.

 Po odstranění dosavadních německých a českých zaměstnanců - odborníků byli do uranových dolů vysláni sovětští geologové a mladí čeští absolventi.

Slide 8 - 10 URAN

Slide 8

Dodávky do SSSR

Do SSSR bylo vyvezeno celkem 17 000 tun uranu. SSSR tak velmi levně získal surovinu k výrobě nejmodernějších zbraní

 V 50.letech ČSR získala za uran 16,7 mld Kčs. Finanční bilance byla zpočátku poměrně vyrovnaná – později již nikoliv. Česká vláda na těžbu uranu velmi doplácela.

 Platby od SSSR obvykle probíhaly ve zboží, především ve formě zastaralé vojenské techniky. Další dohoda nebyla po únoru 1948, kdy se komunisté zmocnili veškeré moci ve státě již  možná. SSSR argumentoval imperialistickým nebezpečím a povinností ČSR zajišťovat obranu. Země se de facto octla v posici sovětské kolonie. Včetně těch základních atribuitů státnosti. To, co se po roce 1945 bralo jako výraz vděčnosti za osvobození, stalo se povinností. Ve školách visely v každé třídě Stalinovy obrazy, současně s československou se vždy musila vyvěšovat i sovětská vlajka a hrát i sovětská hymna.

 Slide 9

Příbram – důl a lágr

 Slide 10

Uranová ruda

  • Uran se v přírodě vyskytuje především jako uraninit (oxid) a koffinit (křemičitan).
  • Uranová ruda obsahuje izotopy 235U, 238U a 234U  Předmětem zájmu je hlavně lehce štěpitelný 235U, kterého je v rudě ale jen kolem 0,7%, z 1 tuny lze tedy získat jen asi 7 kg 235U. K výrobě jedné rozbušky je třeba cca 20 kg 235U.
  • Zbytkový „odpad“ obsahuje především izotop 238U, tzv. ochuzený uran. Je to šedobílý lesklý velmi těžký kov, který se používá k výrobě střel s vysokou průrazností. Radioaktivita 238U je velmi malá, jeho zplodiny jsou ale velice toxické.

 Radium se používá do rentgenových výbojek.

Slide 11 - 14 URAN

Slide 11

Uranové oblasti v ČSR

Český masiv byl považován poměrně za neperspektivní. Zásoby uranu podcenil i plk. Alexandrov v roce 1945. Oblast se ale nakonec ukázala jako poměrně bohatá. Byla to mimo Jáchymov tato naleziště:

              Jáchymov

              Příbram (Bytíz, Háje, Lešetice, Kamenná, Brod)

              Horní Slavkov (Nadlesí, Čistá, Pichtovy hory, Prameny)

              Západočeský rudní rajón (Vítkov II, Zadní Chodov, Dyleň)

              Západomoravský rudní rajón (Rožná, Olší)

              Severočeská křídová uranová oblast (Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem, Osečná-Kotel, Holičky, Hvězdov)

              Zálesí v Rychlebských horách

              Okrouhlá-Radouň u Jindřichova Hradce

SEM MAPU !

Slide 12

Systém utajení

 Slide 13

Uran – stát ve státě

Vznikl zcela izolovaný státní podnik pro těžbu radioaktivních surovin na celém území Československa, který byl formálně zřízen československou vládou, ale fakticky jej řídili Sověti.

 Různými reorganizacemi se podnik stále více izoloval a utajoval. Dozor Čs báňského úřadu nad tímto kolosem byl minimální, kontrola byla pouze formální.

 Po komunistickém puči v únoru 1948 pak převzali Sověti nad uranovým průmyslem už úplnou kontrolu. Podobně si ostatně následně podrobili také těžební oblasti v NDR, Bulharsku a Rumunsku. Od roku 1947 bylo do SSSR nejvíce uranu dovezeno z NDR.

Slide 14

AKTIVITY StB

V říjnu 1949 bylo zatčeno 16 vedoucích pracovníků dolů, všichni byli odsouzeni k vysokým trestům za sabotáže. 1954 došlo k revizi procesu, tresty jim byly prominuty. Později byli rehabilitováni. Praxe obdobná válečným německým výzkumným ústavům Wehrmachtu, a odvozená od sovětského vzoru. Nejlepší utajení poskytuje nasazení vězňů. Vznikl TÚMV (Technický ústav ministerstva vnitra) a vybraní odborníci byli po zatčení a následném odsouzení nasazeni právě tam. Podmínky tohoto věznění byly však už pro okolnosti pracovní náplně humánější než v lágrech, či věznicích. Vězni zde například směli nosit hodinky a dostávat potravinové balíčky z domova.

VZDOROVITÍ ODBORNÍCI:

         Ing. Kovář byl po roce 1948 vězněn

         Ing. Rada spáchal sebevraždu v dubnu 1952

      Ing. Bohuslav Hegner (ředitel) byl v roce 1951 odsouzen na doživotí

Slide 15 - 17 URAN

Slide 15

PRACOVNÍCI NA URANU

Lágr Vojna

 Slide 16

Váleční zajatci a etničtí Němci

SSSR měl vysoké požadavky na dodávky uranové rudy. Ruda se těžila primitivním způsobem a těžba tedy byla velmi náročná na počty pracovníků.

 Do československých uranových dolů bylo po válce nasazeno na 4000 německých válečných zajatců původně zadržovaných v SSSR. Tento postup odporoval mezinárodním dohodám; roku 1955, tedy deset let po skončení války, byli tito němečtí váleční zajatci po dohodcě uzavřené kancléřem Adenauerem v Moskvě postupně propuštěni domů. Týkalo se i Němců odsouzených po roce 1945 v Československu řádnými soudy. Mnozí z nich, včetně vrahů z Lidic původně odsození k smrti, před propuštěním podepsali závazky pracovat v Německu pro komunistickou špionáž. V sibiřských Gulazích zůstali ovšem lidé, kteří se nenašli dodnes.

Bylo nutné začít vyhledávat jiné zdroje pracovní síly.

Z celé ČSR byli do uranových oblastí přesídleni etničtí Němci. Přestože šlo mnohdy o uznávané odborníky z jiných profesí, byli tito Němci posíláni do dolů do nejnižších pozic.  

Slide 17

CIVILNÍ ZAMĚSTNANCI

Probíhaly rozsáhlé nábory ve všech částech republiky. Koncem roku 1947 pracovalo v Jáchymově 3 750 zaměstnanců. VŠ a SŠ s báňským zaměřením dostávali tříleté umístěnky na uran.

SSSR navrhoval přestěhovat 53 000 sovětských občanů do Jáchymovské oblasti. Tento návrh čs vláda odmítla, měla strach ze silné menšiny.

Platy civilních zaměstnanců byly nadprůměrně vysoké. Kromě toho dostávali další příplatky, potravinové příděly, poukázky na průmyslové zboží a mnoho dalších výhod. (Lístkový systém byl v Československuzruěšen až roku 1953)

Prostředí dolů bylo asociální i pro civilní zaměstnance – poměr mužů k ženám byl 100:1, s rodinami se nepočítalo.

Slide 18 - 20 URAN

Slide 18

TNP - Tábory nucených prací

Zákon o TNP umožnil terorizování živnostníků, politických odpůrců, náboženských aktivistů a dalších tzv. „třídních nepřátel“. Zákon nedefinoval delikty, ponechával velké pravomoci Komisím národních výborů. Vycházel z nacistické praxe zákona proti „osobám práce se štítícím“ a deklarované právo na práci se tam měnilo de facto v pracovní povinnost a opět de facto se uznávala jen prácer manuální. Jsou zmány a popsány případy, kdy lékařům byla zrušena soukromá praxe a byli zařazení na těžbu uhlí (důl Fierlinger na kladensku, původně důl Mayer).

 Pokyny pro Komise byly vydávány ve formě směrnic, především Směrnice č.4. Tyto směrnice umožňovaly zavírat do TNP lidi na „černé listině“ a soustředit se i na jejich děti.

 Černé listiny sestavovali okresní komunističtí funkcionáři.

 Komise dostávaly od stranického sekretariátu „směrná čísla“, tedy počty pracovních sil podle požadavků dolů.  Směrná čísla  kolik odsouzených a k jak dlouhým trestům, ostatně dostávaly i soudy. Vězeňská –otrocká – práce se stala nedílnou součástní plánovaného hospodářství.

 Slide 19

TNP - Tábory nucených prací

         Podle Zákona 247 z roku 1948 o táborech nucené práce bylo možno se do TNP dostat i za přestupek, a to na dobu 3 měsíců až 2 let.

         Přestupky byly projednávány před tříčlennou komisí složenou z komunistických kádrů. Komisi jmenoval Krajský národní výbor.  

         Komise mohla nařídit další sankce – zakázat nebo určit místo pobytu, nařídit vyklizení bytu, dosadit národní správu do soukromého podniku nebo odejmout živnostenské oprávnění.

         Mezi třídní nepřátele bylo přimíseno malé procento skutečných asociálních živlů.

 

  Slide 20

VĚZNI a PTP

Použití vězňů a vojáků k těžbě uranu bylo výhodné i z hlediska utajení – vězně a „pétépáky“ bylo možno zcela izolovat od okolí. Totalitní režim své zločiny samozřejmě utajoval před světem i vlastním obyvatelstvem. Ke každému dolu byl přilepen lágr, vězni pracovali doma.

K práci na uranu byli používáni i vojáci základní služby přidělení k PTP (pomocné technické prapory), kteří sloužili beze zbraně. Šlo o politicky nespolehlivé brance, „kterým dělnická třída nemohla svěřit zbraň“.

Slide 21 - 23 URAN

Slide 21

LÁGRY

Totalitní režim systematicky likvidoval své odpůrce, skutečné i jen potencionální, či domnělé; věznice byly přeplněny lidmi. Bylo vhodné, aby vězni nebyli příliš vidět. Lidem v 50.letech mizeli sousedé a obyvatelstvo bylo třeba naučit, aby se po zmizelých neptali.

Jen lágry v oblasti Příbrami (11.867 obyvatel, census 1940) prošlo 100 000 zaměstnanců, z toho bylo 35 000 vězňů.

Vězni zpočátku nebyli placeni. V roce 1952 byla bezplatná práce vězňů zrušena, naprostá většina peněz ale zůstala ministerstvu vnitra. Šlo o účetní trik, jak zamaskovat náklady ministerstva vnitra. Vězňům se účtovaly náklady za ubytování, ošacení, otop i stravu a náklady ostrahy. Přibližně 87 procent výplaty. Ze zbytku musili pak nejprve uhradit náklady soudnáího řízení, či pokuty a třetinu pak dostávali jako kapesné v táborové měně. I zde nacházíme ekvivalent nacistického systému.

 Slide 22

AKCE OSTROV

Od roku 1948 se začali v uranovém průmyslu masivně využívat vězni v rámci akce „Ostrov“. Plán na rok 1949 byl dostat do uranových táborů 5500 vězňů.

 Zákony, které to umožňovaly, byly především Z 247 o TNP a  Z 241 na ochranu lidově demokratické republiky.

V roce 1951 bylo v táborech 36 000 vězňů, z toho 15 100 politických. Političtí vězni nesměli tvořit více než 25% všech vězňů na uranu, ale jejich podíl byl mnohdy podstatně vyšší. Z vyšší koncentrace politických vězňů na jednom místě měla vláda strach.

Slide 23

MUKL
akronym vzniklý ze spisové  poznámky Muž Určený K Likvidaci. Opět ekvivalent německého „návrat nežádoucí“.

Příkazy k transportům dávali přímo nejvyšší vládní představitelé: Alexej Čepička (do roku 1950 ministr spravedlnosti, poté ministr obrany) a jeho náměstek Miroslav Kloss.

Na vězně v uranových dolech dohlíželi bachaři se psy. Většina sovětských bachařů měla i funkci instruktorů pro české dozorce.

Jen podle Zákona 231 bylo odsouzeno 270 000 lidí – politických vězňů.

Slide 24 - 26 URAN

Slide 24

Uranové lágry

Vězni byli „převychováváni“ podle sovětských metodik. Český systém uranových lágrů kopíroval systém sibiřských gulagů. Ve vězení se sešel pestrý vzorek populace od zlodějů a vrahů, přes lidi, kteří se jen odmítali vzdát svých hospodářství a živností i sňatkové podvodníky, či neplatiče alimentů, až po kopečkáře, či bojovníky ze západní fronty. Případně i fronty východní jejichž srdnatost nevyhovovala komunistickému systému byrokratické moci. Klasickým tu budiž příklad Viktora V. který se za války omylem serval s příslušníky Gestapa a potkalo ho to i s příslušníky SNB. Jeho rozsudek jako přitěžující okolnopst konstatoval, že obdobného činu už se dopustil roku 1943.[1]

Probíhaly monstrprocesy se „špióny“. Mnoho lidí vůbec nevědělo, za co jsou vlastně zavřeni. Nutno říci, že důvod nebyl důležitý – šlo o to, zlomit veškerý odpor a získat levnou pracovní sílu pro těžbu uranu.   A ovšem zde byla ta směrná čísla. Tolik a tolik otroků je třeba - a soudci plnili plán.

Slide 25

Poslušnost v táborech byla udržována zejména pomocí hladu. Vězni, kteří neplnili normu, dosávali snížené porce již i z tak velmi mizerných přídělů jídla. Zesláblí lidé při těžké práci v zimě a v radioaktivním prostředí snadno onemocněli a brzy umírali.

Korekce byl malý betonový bunkr pod úrovní terénu, v němž se vyšší člověk nepostavil. Strop propouštěl vodu a v zimě na zdech mrzla voda. Samozřejmě se tam nuikdy netopilo. Příděly v korekci byly sníženy na 1 „jídlo“ každý třetí den.

Zmlácení lidé v betonovém bunkru často těžce onemocněli, na následky převýchovy běžně umírali.  Pitevní zprávy falšovali vězeňští lékaři, spolupracovníci StB.

Korekce Lágr Vojna, korekce  po rekonstrukci … dle norem EU, což nedává obraz původního stravu

 Slide 26

Ekonomická bilance


[1] Stojí za konstatování okolnosti. Viktor si tehdy půjčil byt od strýčka, chtěl prožít nerušenou milostnou noc. Strýčka se ovšem onu nocv vydalo zatknout Gestapo a v bytě došlo ke rvačce i zranění příslušníků gestapa. Viktor byl boxer. Leč po třech týdnech byl tenkrát Viktor propuštěn, Gestapo uznalo, že šlo o omyl. Komunistická moc ho v roce 1962 odsouzila na dva roky.

środa, 20 lipca 2005
Slide 27 - 28 URAN

Slide 27

Efektivita těžby

Uranové rudy byly často doprovázeny dalšími kovy jako je stříbro, cín, wolfram, kobalt, nikl, olovo, vizmut, zinek, zlato, selen, měď, zirkonium a vanad. Tyto doprovodné rudy nebyly vytěženy, protože co nejrychlejší těžba uranu byla nadřazena jakémukoliv jinému zájmu.

 V Jáchymově se ruda po válce těžila primitivním ručním způsobem, s pomocí koleček, neciček a hřebel. Ruda se těžila ručně vytloukáním (pikováním). Efektivita byla velmi nízká. Mechanizace se rozšířila až po roce 1950.

Dodávky techniky ze SSSR velmi vázly, jediným podstatným příspěvkem byly radiometry.

 Průměrná produktivita žil v Jáchymově byla 0,76 kg uranu / m2. Zrudnění bylo velmi proměnlivé. Nejbohatší žíla vůbec byla Bt-4 na dole Bytíz s produktivitou 100 kg uranu / m2. 

Slide 28

Sovětští poradci

         Podle Dohody byly důležité funkce obsazeny 1:1

         Formálně byly mnohé funkce obsazeny Čechy, ale v klíčových funkcích se objevovali sovětští poradci. V průběhu roku jich bylo jen v Jáchymově přes 100. V roce 1955 pracovalo na jáchymovském uranu 720 sovětských občanů. 

    V roce 1959 bylo v Jáchymově 128 VŠ expertů, z toho 61 sovětských geologů. Z 36 geofyziků bylo 21 Sovětů. Geologie měla v SSSR tradici, šlo většinou o skutečné experty. Sovětská vláda českým mladým geologům příliš nedůvěřovala. Sovětští experti byli pod stálým dohledem KGB. Do Čech se stěhovali rádi, životní úroveň zde byla mnohem vyšší než v SSSR.

         Geologické průzkumy do roku 1960 plně financovala sovětská strana

         Sověti na našem území prováděli průzkumy, o nichž českou stranu neinformovali. Jedním z prokázaných byl izotopový a také rheniový průzkum.

Slide 29 - 31 URAN

Slide 29

Platy v uranovém průmyslu

         Brigádníci měli vysoké platy, příděly potravin i zahraničního zboží a další výhody. Plat činil až 20 000 Kčs měsíčně v nové měně (1953) se všemi příplatky i 50 000. Tehdejší průměrný plat byl v Československu 1170 Kč. Nástupní plat lékaře 970 Kč.

         Do roku 1952, viz popis na straně 7, vězni za práci zaplaceno nedostávali. Později si vězeň při stejném výkonu jako civilní horník „vydělal“ cca 6 500 Kčs. Což důl vyplatil ministerstvu vnitra. To si odečetlo 6 100 za péči o vězně. Zhruba 400 Kč dostával jako kapesné, 200 Kč mu bylo uloženo na osobní konto a 200 Kč bylo zasíláno rodině. Se zbytkem výplaty vězňů volně nakládalo vedení lágru, například na premie pro bachaře. Podmínky se lágr od lágru lišily.

 Slide 30

Ceny za československý uran

Ve smlouvách byl zprvu počítán 18% zisk, později klesal až na 10%, a mizely některé nevýrobní náklady (bytová výstavba, stravné apod.)

         1946 – 47: 1 kg za 1320 Kč

         1948: 1 kg za 1450 Kč

         1949: 1 kg za 1680 Kč

         V letech 1948 – 49 získali sověti kritických 1000 tun uranu potřebných na jaderné zkoušky, poté začaly ceny za uran klesat

         Od počátku 60. let klesla cena na cca 610 Kč za 1 kg

 Světové ceny:

         50.léta: 26-28 USD / kg uranu

         60.léta: 22-24 USD / kg uranu

         70.léta: 16-18 USD / kg uranu

 Slide 31

Nerentabilnost těžby

         Nedostatečná technická vybavenost, zastaralé technologie

     Hrubé porušování etapovitosti průzkumných prací

     Neefektivní zakládání šachet – velké množství šachet s nízkou životností

     Těžba ve velkých hloubkách, běžně nad 1000 m, rekord –1682 m v Příbrami na šachtě č.16. Ve světě se uran v hloubkách nad 500 m obvykle netěžil.

     Přezaměstnanost – 30 000 zaměstnanců by při efektivní těžbě bylo schopno zpracovat všechna světová ložiska.

     Francouzský zaměstnanec vyprodukoval ročně cca 889 kg uranu, zatímco hamerský 256 kg. Při započtení pomocných provozů jsou výsledky ještě horší.

     Uran byl strategickou surovinou do roku 1958, později již ne – kvůli nahromaděným zásobám

Do těžby a zpracování uranu plynuly státní dotace, řádově 1-2 mld ročně   
Slide 32 - 34 URAN

Slide 32

TŘÍDNÍ BOJ

Kresba M.Čermákové - věznice Pardubice 1950

 Slide 33

Rozbíjení rodin v dobách komunismu

Rodina je dosti stabilní společenství, zatímco s člověkem bez rodinného zázemí se manipuluje daleko snáze. Umenšení vlivu rodiny je jedním z programových bodů komunistické ideologie. Rodina měla být postupně nahrazena kolektivní výchovou.

 Mnoho rodin uvězněných se v důsledku velmi tvrdého nátlaku StB a neustálého existenčního ohrožení rozpadlo. Zásadou následující odsouzení  bylo vždy zabavení majetku a vystěhování z bytu, doprovázené i zákazem pobytu v určitém místě pro celou rodinu. Až do roku 1954 se dokonce praktikovalo vystěhování s odůvodněním „hospodaření s byty“, výměra metrů bytové plochy (9 !) na osobu a stanovení údajně nadměrných bytů a dokonce celá akce B (B jako buržoasie) kdy byly rodiny zařazené do buržoasie stěhovány z míst své dosavadní residence do vzdálených koutů republiky, třebaže nikdo z nich nebyl odsouzen. Podobně byly byty i domky všech důstojníků komunisty z armády vyhozených pro „buržoasní původ“, prohlášeny za vojenské a musely být uvolněny opro nové armádní kádry. Což potkalo i faráře v Praze u v. Matěje, který byl (do roku 1938) kromě své farnosti i kaplanem Vojenského zeměměřičského ústavu, a tak se z fary stal „vojenský byt“.

 Další metody - izolace dětí od matek brzy po porodu, raná kolektivní výchova, výstavba miniaturních bytů, které neumožňovaly soužití více generací, izolace jednotlivců do věkově homogenních struktur.

 V důsledku hospodářských reforem nedošlo k předání majetku z generace na generaci. Sociální patologie se v době komunismu stala státem propagovanou a podporovanou normou.

Slide 34

Likvidace třídního nepřítele

Totalitní komunistický režim velmi posílil pravomoci úředníků a silových složek a podstatně omezil práva občanů. Policisté, soudci a státní zástupci, další veřejní činitelé, se stali prakticky nedotknutelnými.

Občané se svých práv nemohli domáhat sami, ale téměř výhradně skrze tyto k moci loajální úředníky. Možnosti obrany občanů byly velmi zredukovány.

-         Občané se nesmějí bránit násilí, pokus o obranu je tvrdě trestán (50.léta)

-    Občanům je ponecháno právo na obranu, ale jen zcela neúčinným způsobem (např. stížnost na úřadě, který není možno donutit k aktivitě)

-    Občané mají některá práva nutná k obraně svých zájmů, ale tato práva nejsou vymahatelná (soudní rozhodnutí nelze na vynutit, nepřiměřená délka procesu)

  Úředníci, policie a justice loajální k moci dostali zcela volnou ruku v boji s „třídním nepřítelem“. Tito lidé se začali systematicky zbavovat všech skutečných, domnělých i potenciálních odpůrců, ale i konkurence a svědků.

 Byl likvidován nezávislý stav, živnostníci, střední třída, inteligence.

Slide 35 - 37 URAN

 Slide 35

Třídní boj

Ideologická motivace boje s třídním nepřítelem se doplňovala s osobním prospěchem ze zabaveného majetku. Lidé, kteří v důsledku své vlastní lenosti a neschopnosti nikdy nic neznamenali, měli náhle moc.

Totalitní režimy obecně stojí na lidech, kteří by se ve standardních podmínkách neprosadili, jednoduše proto, že tito lidé jsou k moci velmi loajální. Komunisté nebyli výjimkou.

Nic lidi nespojí tak silně, jako společný zločin. Lidem ze spodiny společnosti byl poskytnut prostor beztrestně provádět neuvěřitelná zvěrstva. Tito lidé o svých zločinech navzájem věděli. Byli si dobře vědomi toho, že při změně režimu by byli za své činy odsouzeni a pravděpodobně popraveni, nebo bez soudu zlynčováni davem. Měli osobní velmi silný zájem na zachování status quo.    

Slide 36

 

 Slide 37

Mezinárodní konference OSN o mírovém využívání atomové energie

         Srpen 1955 v Ženevě

         Probírala se problematika uranových a thoriových surovin

          Zúčastnilo se mnoho států včetně Velké Británie, USA a Japonska, bylo předneseno kolem sta příspěvků

          Izolace českého uranového průmyslu od světové odborné veřejnosti podstatně zpomalila vývoj v těžebních postupech.

          SSSR se neúčastnil, nálezy uranu byly mezitím potvrzeny v NDR, Rumunsku a Bulharsku, dále v sovětských republikách, Maďarsku a Mongolsku.

 Zájem o uran byl v padesátých letech celosvětový. Ke hromadění zásob uranu docházelo v té době všude.

Slide 38 - 40 URAN

Slide 38

POČTY VĚZNĚNÝCH

         1950-60 se odhaduje na 30 000 úrazů na uranu, z toho 439 smrtelných.

         Antonín Kratochvíl[1] dospěl k počtu 217 000 politických vězňů do r.1968

         Josef Hušek odhaduje počet perzekuovaných odbojářů na 30-40 tisíc, z toho jen asi 700 bylo v roce 1968 rehabilitováno

         V roce 1949 bylo ve vazbě StB 25 000 osob

         Amnestie z VII / 1949 se týkala 164 429 vězňů (kriminální i političtí)

         Západní diplomaté odhadovali počty politických na 120 000 v r. 1952

         Major Tvrz (SNB) uvádí 350 věznic a táborů pod Ministerstvem spravedlnosti a další pod Ministerstvem národní bezpečnosti a Ministerstvem národní obrany.

         Oto Ulč odhaduje počet věznic a táborů v 50.letech na 422 

         Počet osob odsouzených k smrti vojenskými tribunály je dodnes neznámý, poslední byli popraveni v roce 1981 a pocházeli z Vyškovska

 

Slide 39

Poškození zdraví

Radon – plyn, těžší než vzduch, s krátkým poločasem rozpadu (3,8 dní). Radon se  mění na další produkty - polonium, olovo, vizmut, při rozpadu vysílá alfa částice, které při vdechování působí změny v plicích.

 

Povolené koncentrace v důlním ovzduší byly 27 000 Bq/m3 (21 Machových jednotek), tato norma neodpovídala mezinárodním zvyklostem, roku 1957 byla zpřísněna na 350 Bq/m3 (0,27 Machových j.).

 Zlepšení nastalo po roce 1960, kdy se začaly lépe odvětrávat doly.

Obvyklý následek vdechování radonu je rakovina plic. Zvýšený výskyt nádorů se projevuje i po desítkách let. 

 Ionizující záření poškozuje DNA buněk. Následkem je vznik zhoubných nádorů.

 Radioaktivní izotopy biogenních prvků: cesium se ukládá v kostech a při rozpadu vysílá záření. Důsledkem jsou po letech nádory kostní dřeně. 

 

Slide 40

Uranová smrt

         Příbramskými doly prošlo v letech 1948 – 1991 asi 100 000 zaměstnanců, z toho bylo 65 000 civilistů a 35 000 odsouzených.

          V letech 1949 – 91 bylo evidováno jen na Příbramsku 277 smrtelných úrazů

         V letech 1959 – 91 bylo evidováno 2 210 nemocí z povolání, z toho 710 případů rakoviny plic. Šlo o lidi s prokázanými anatomickými změnami, funkční poškození nebylo bráno v potaz.

 Věž smrti ve Vykmanově u Jáchymova: šlo o drtírnu rudy, kde se neustále vířil radioaktivní prach. Zaměstnanci v prvních dnech běžně dostávali vysoké horečky. Do věže smrti byli přidělováni především političtí vězni.

Slide 41- 42 URAN

 Slide 41

MEMENTO

Politiky, kteří se hlásí k myšlenkám teroru, je nutno brát smrtelně vážně. Své cíle včas zveřejnil národní socialista Hitler. O svých záměrech otevřeně mluvil komunista Gottwald. Lidé nevěřili, že by tyto myšlenky mohli realizovat.

Je nutno mít se na pozoru před lidmi, kteří se k teroru sice nehlásí, ale svými činy totalitní režim naplňují.

A lidem, kteří se v minulosti na budování totality podíleli, není radno svěřovat řízení a tvorbu demokratických struktur.

 

  Slide 42

Literatura

         František Lepka: Český uran – Neznámé hospodářské a politické souvislosti 1945 – 2002.

         Pluskal O.: Československý uran. Časopis Uhlí – rudy, 42/8, Praha 1992

         Pluskal O.: Poválečná historie jáchymovského uranu. Práce Českého geologického ústavu, Praha, 1998/9

         Jiří Loewy: Neznámé oběti české uranové těžby. Lidové noviny, III/ 2000

         Josef Thomas (SÚJB): Nestrašme veřejnost. Lidové noviny, IV/2000

         Rudolf Tomíček: Těžba uranu v Horním Slavkově

         Milo Komínek: I pod oblohou je peklo

         Jaroslav Brodský: Řešení Gama

         Jan Beneš: Indolence

         Dagmar Šimková: Byly jsme tam taky

Vilém Hejl: Zpráva o organizovaném násilí

[1] Citovat kde a kdy, tuším Žaluji, + strana a díl

1. Hlavně si neplést právo se spravedlností

Veronika Valdová & Jan Beneš

Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní byla roku 1948 v Československu po převzetí veškeré moci svrchovaným předvojem dělnické třídy prohlášena za buržoazní přežitek; proto Alexej Čepička přijal v dopise komisi ÚV KSČ příslušná opatření a hbitě formuloval nový právní řád. Ten v souladu se sovětskými, jakož i nacistickými zkušenostmi předpokládal, že soudci se již více nebudou řídit zákony, a nýbrž budou vázáni celým právním řádem. Tato kouzelná formulka značila, že soudce při svém rozhodování bral v úvahu i vyhlášky, nařízení a směrnice, které vydával nikoliv parlament, ale zástupci moci výkonné. Díky tomuto principu se občané de facto přestali mít možnost soudně bránit vůči jakékoli zvůli státního orgánu. Přesněji řečeno zvůli kteréhokoli úředníka. Ústava z roku 1960, na níž se podepsal i náš dnešní šéf Ústavního soudu Rychetský, nemluvě o emeritním zástupci pracujících Jičínském,  poté navíc kodifikovala tak zvanou vedoucí úlohu KSČ ve státě, čímž se socialistická nezákonnost stala zákonnou v okamžiku, kdy se dostala do souladu se stranickou politikou. Ipso faktum v denním životě s přáním místního okresního tajemníka KSČ. O čemž podává hezké svědectví Ota Ulč ve své americké knize The Red Judge. Případ v němž se už jednou vystěhovaná rodina ocitla u soudu vzhledem k tomu, že si pastoušku kam je nastěhovali dokázala zvelebit, ale soudruh tajemník se rozhodl, že by tam po tom zvelebení raději měla bydlit jeho dcera. Soudce Ulč věděl, že rozhodne-li dle přání tajemníka, což měl, bude svině, rozhodne-li proti němu,  rozsudek bude nejen zvrácen odvoláním, ale on sám jako soudce skončil. Řešil to emigrací.

 Čistky a nové personální obsazení zajistily socialistické vědomí a odpovědnost proletariátu v oblasti justice. Nové kádry zajistila PŠP, čili Právnická škola pracujících, která za devět měsíců produkovala nové soudce i prokurátory, dokonce jim (později) byl přiznán akademický titul. Nejeden z nich slouží v naší justici dodnes.

 V roce 1948 byl schválen zákon 231/1948 “na ochranu republiky” a  vzápětí Zákon o táborech nucených prací, který umožnil posílat lidi do lágrů bez soudu, pouze na základě rozhodnutí trojčlenných komisí jmenovaných Krajským národním výborem. Taktéž bylo uzákoněno, že vyšší funkcionáři mohou být vzati do vazby až po schválení nadřízeným prokurátorem, čímž se poněkud vyviklal princip rovnosti občanů před zákonem. 18 kategorií občanů, od A/1 až C/6 pro kontakt s justicí a státní správou, bylo již pro jistotu definováno tajně. Destrukce právního státu komunisty šla až tak daleko, že  se závazně nedodržovaly ani ty předpisy, které si režim ušil na míru sám sobě. Tento fakt byl, o celá desetiletí později, kritizován sdružením VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných), který nežádal nic více, nežli dodržování vlastních norem a mezinárodních závazků.

 Výběr studentů nových a od buržoasních pavěd obrozených  právnických fakult, byl po jejich faktickém zničení silně ovlivněn stranickými kritérii. I úprava způsobu výuky směřovala k mekritickému přijetí moci a potlačení schopnosti skutečně právnicky myslet. Pro dělnické kádry vznikla už vzpomenutá Právnická škola pracujících (aneb za půl roku z dělníka prokurátorem) http://www.totalita.cz/vysvetlivky/justice.php . Nutno také znovu dodat, že tituly takto získané jsou stále platné a absolventi těchto kursů v justici nadále působí, mnohdy ve vysokých funkcích http://www.kpv-cr.cz/clanek.php?id=235 . 

2. Hlavně si neplést právo se spravedlností

 

Na tento systém jsme po sametovém převratu v roce 1989 v rámci i Václavem  Havlem celebrované kontinuity legality, plynule navázali. Kontinuita právních norem zůstala zachována hlavně díky odborným garantům JUDr.Rychetskému a JUDr. Jičínskému. Personální kontinuita se rozuměla sama sebou, neboť právnické fakulty se ze dne na den neproměnily, bývalí komunisté se nevypařili a příslušnost k soudům v zemi, od níž by bylo možno se přístupu k právu učit, jsme jako republika v mezidobí taktéž nevyhlásili. 15 let po ”plyšáku” máme tedy dokonale zakonzervovanou totalitní justici, jejíž jednotlivé složky šlapou jako dobře namazaný stroj. Soudci nejsou voleni, nýbrž jmenováni na doživotí presidentem (představitelem moci výkonné)

http://www.hrad.cz/cms/cz/kancelar_prezidenta/jmen_soudci.shtml#top

Podle zákona o soudech a soudcích http://www.nsoud.cz/zaksoud.htm se jejich faktická odpovědnost za kvalitu práce se limitně blíží nule. Disociace moci a odpovědnosti za její zneužití a také dominantní vliv moci výkonné nad ostatními složkami jsou typické rysy totalitní justice.

 V Letní filmové škole v Uherském Hradišti bude v neděli 24. a v pondělí 25.7. promítán dokument z procesu s Miladou Horákovou, který si natočili sami komunisté pro připravovaný propagandistický film. Proces se ovšem nevyvíjel podle představ představitelů moci, Horáková se odmítla psychicky zhroutit a do poslední chvíle se chovala spíše jako příkladná hrdinka, než jako superšpiónka litující své zrady. Film nebyl nikdy dokončen a materiál v archivu zůstal nedotčen až do dnešních dob. Svědectví je to strašlivé a mrazivě aktuální.

 Obzvláště pro ty, kdož do Hradiště budou pospíchat z Přerova, zajisté plni dojmů z nekonečného seriálu zvaného proces s Hučínem. Důstojník BIS, propuštěný, uvězněný, ale nikdy nedegradovaný, se bude bránit další sérii obvinění státní zástupkyně JUDr. Jany Staňkové. Příští týden má být u OS v Přerově vyslechnuto 22 svědků obžaloby, z nichž je 5 bývalých příslušníků StB. Vyslechnuta má být i soudkyně JUDr. Ludmila Svatošová, která Hučína v roce 1984 odsoudila na 30 měsíců nepodmíněně do III.NVS a k ochrannému dohledu za pobuřování, hanobení státu světové socialistické soustavy a ozbrojování. Bývalý místní předseda SSM Oleg Plšek i nadále zůstává členem soudcovského senátu. Předsedající soudce Mgr Jelínek už nemá sebemenší záminku k tomu, aby proces nadále utajoval před veřejností, ale tajným zůstává.

 Jistý agent Metelka alias Dvořák u minulého soudu v Přerově dne 17.května 2005 vypověděl, jak jej na řízení pečlivě připravovala policie. Pracovníci BIS před soudem plynule přesunuli odpovědnost na své nadřízené a popsali, jak se náhle, namísto levicovým extremismem, nutně museli zabývat nedostatkem vody v Africe. Soudní fraška s Hučínem bude pokračovat u Okresního Soudu v Přerově od pondělí 25.7. do čtvrtka 28.7. Doufejme, že k promítání dokumentu o tomto procesu dojde dříve, než v případě procesu s Miladou Horákovou.

 Prameny:

Vilém Hejl, Zpráva o organizovaném násilí

Jan Beneš, Ve znamení temna

Ústava ČR:

 http://www.hrad.cz/cz/ustava_cr/index.shtml

Zákon o soudech a soudcích:

http://www.nsoud.cz/zaksoud.htm

Soudci jmenovaní V. Klausem:

http://www.hrad.cz/cms/cz/kancelar_prezidenta/jmen_soudci.shtml#top

Inaugurační přednáška JUDr. Karla Malého: 

http://certik.ruk.cuni.cz/inaug970306/inaug_prednaska.html

 Zprávy o levicovém extremismu BIS

2001 http://www.bis.cz/vz2001/vz2001_10.html

2003 http://www.bis.cz/vz2003/vz2003-2.html

  

Zprávy o bezpečnostrních rizicích MVČR: 

http://www.mvcr.cz/extremis/2000/index.html

Specializované weby:

www.totalita.cz

www.hucin.com

http://www.geocities.com/rudyjoska

www.kpv-cr.cz

www.free.cz

www.freewebs.com/vanek

       

 

piątek, 08 lipca 2005
7.7.2005 Krátká lekce praktické angličtiny
 

 

Krátká lekce praktické angličtiny

Při laxním přístupu českých hromadných sdělovacích prostředků ke stále ještě neveřejnému soudnímu procesu (jehož další stání proběhne 25.-28. července u okresního soudu v Přerově) proti důstojníkovi BIS Vladimíru Hučínovi, se stále větší část informací-chtivého obyvatelstva opět obrátí, tak jako za totality, k zahraničním sdělovacím prostředkům. A jistě neodejdou s prázdnou, neboť v zahraniční je právě o tento případ zvýšený zájem. Myslím, že se tedy hodí zavčas se seznámit s některými anglickými slovíčky a frázemi, které lze v reportážích z Přerova očekávat.

Ačkoli kauza Hučín probíhá již pátým rokem, je možné, že v úvodu informací o průběhu dalšího stání u soudu v Přerově, si reportéři položí otázku o čem ten proces vlastně je. V tom případě si nejspíš hned odpoví, že ten proces je o natural law, tedy o přirozeném právu. Právu, které vychází ze zásad slušného chování a soužití, jež mají být základem a podstatou všech zákonů vskutku civilizované společnosti. Společnosti, v níž jsou si obě strany před zákonem rovny.

Je také možné, že v těsné návaznosti na natural law bude zmíněna miscarriage of justice. Nebylo by divu, protože k selhání systému spravedlnosti došlo hned v počátku procesu, rozhodnutím ukrýt činnost soudu a projednávané okolnosti před zraky veřejnosti překlasifikováním na neveřejné jednání, i když všechny tzv. tajné skutečnosti o kterých se jedná, jsou volně přístupné (a hojně navštěvované) na internetu, zrovna tak jako komentáře k průběhu jednotlivých jednání. Na toto selhávaní spravedlnosti doplácí nejen pan Hučín, ale postupně i všichni jeho příznivci a přátelé, a vytvářením precedentu vlastně celá společnost.

Při komentářích o průběhu jednotlivých stání se novináři jistě pokusí o popis jednání předsedajícího soudce. Nejspíš k jeho jménu připojí příslovce unfit nehodící se (pro zastávanou funkci) nebo dokonce infamous, které už šesté vydání kapesního anglicko-českého slovníku z roku 1964 překládá jako potupný, bezectný, hanebný. Při popisu jeho počínání, kdy opakovaně upírá žalované straně možnost vyjádřit se, kdy napřed vykázal veřejnost ze soudní síně, pak proti tomu nepřipustil ani jedinou námitku obhajoby a nakonec vykázal veřejnost z celé soudní budovy, přičemž došlo k hrubému násilí, je možné očekávat slova unjust nespravedlivé, prejudiced předpojaté, unfair nepoctivé, partisan jednostranné, corrupt zkorumpované, unreasonable nepřiměřené.

Pro státní zástupkyni naproti tomu bude nejspíš stačit jediné přídavné jméno, vlastně jakoby dvě, po vzoru němčiny spojené do jednoho. Bloody-minded se někdy objevuje s pomlčkou a někdy bez ní, ale vždy označuje někoho, kdo je záměrně krutý či nepříjemný. Normálně je toto slovo, používané spíše v hovorové angličtině, velice důrazné, více než jak zní v českém překladu, takže by jistě bylo použito, i když by zdaleka nevyjádřilo situaci, kdy se státní zástupce chová jako krvežíznivá šelma, jako vlk, který se zakousnul do oběti a drží ji a nepustí.

Když už tak jde řeč o psech, je třeba zmínit se o tom, že v tomto dlouhém procesu je Vladimír Hučín bezesporu underdog. Ve zmíněném slovníku do tlusté kapsy je uváděn překlad smolař, strana poražená, podřizující se, ale dnešní význam je spíše ten, u něhož se očekává, že prohraje, kdo má jen nepatrnou šanci na vítězství. Asi tak jako měl David v boji s Goliášem.

Zahraniční reportéři jistě nepominou fakt, že Vladimír Hučín je po soudech vláčen už pátým rokem, že jeho problémy se vlastně táhnou neuvěřitelné čtvrté desetiletí, a že ty nejstarší se týkají režimu, který byl ZÁKONEM prohlášen za zločinný, a kterého jsme se oficiálně zbavili před více než patnácti lety. S největší pravděpodobností se tedy v reportážích z Přerova setkáme i s frází Justice delayed is justice denied, neboli spravedlnost odkládaná je spravedlnost upíraná.

Tato fráze, tak jako dříve zmíněná přirozená spravedlnost, je nejen součástí jazyka, ale především součástí právního vědomí anglicky mluvících zemí. V češtině jsem marně hledal nějakou obdobu této pěkné jazykové hříčky, ukazující nejen krásu stručnosti angličtiny, ale především automatické očekávání činnosti zákonů v každodenním životě. Každý jazyk je zrcadlem společnosti, která ho používá. Je možné, že právě toto právní vědomí, nebo lépe řečeno jeho nedostatek, je důvodem toho, že se soud s Vladimírem Hučínem vlastně koná.

Protože reportéři jsou přesvědčením šťouralové, pozastaví se, jak už jsem řekl, jistě nad tím, jak jenom je možné, že se tento proces táhne tak dlouho. Při bližším pohledu jim určitě neujde mechanismus záměrného protahování procesu - vždy je svoláno jednání na několik dní, během nichž je provedeno několik rozhovorů, a pak je jednání přerušeno na několik měsíců. Výsledkem je nejenom neuvěřitelně dlouhý proces, ale také snížená možnost obhajoby využít všech získaných informací efektivně, protože její fyzické možnosti zpracovávat informace a udržovat je čerstvé jsou nepochybně menší, než neomezené možnosti státního aparátu. Tuto situaci umožňuje loophole v zákonech (v přímém pojetí štěrbina ve zdi, zde použito v přeneseném významu jako právní klička umožňující únik). Že takové záměrné protahování sice není výslovně zakázáno, ale i tak je v příkrém rozporu s Listinou práv, a tedy v důsledku nezákonné, zjevně nevadí nikomu, nejméně ze všech ombudsmanovi (nezávislý úředník povolaný parlamentem či jinou ústavoprávní institucí k vyšetřování stížností občanů na porušení práva vládou nebo jejími institucemi).

Selhání poslanců a senátorů (na něž se z titulu jejich funkce nevztahuje vyloučení ze soudní síně, platící pro běžné občany), až na nepatrné vyjímky, vytrvale dávajích ruce pryč od všeho, co se týká pana Hučína, bude zřejmě s poukazem na opičí moudrost postaveno do kontrastu se řčením charity starts at home. Ne že by nás jejich jednání nějak překvapovalo, ono je totiž vždy jednodušší horovat proti bezpráví páchaném na druhé straně zeměkoule, než proti tomu, k němuž dochází doma. Ale dobročinnost má začínat doma, zvláště jste-li volenými reprezentanty lidu, a je-li například vaším úkolem rozpoznat, zda se lidská práva dodržují či porušují.

V čem vlastně spočívá domnělé provinění obžalovaného Vladimíra Hučína? V tom, že upozorňoval na nebezpečí, které žádný občan při plném vědomí nemůže přehlédnout. Nebezpečí namířené proti samé podstatě demokratického státu a vycházející ze strany bývalých i současných komunistů, levicových extrémistů navlečených do kabátů barev tak rozmanitých jak rozkvetlá jarní louka. Nebezpečí, které bylo loni oficiálně potvrzeno organizací, která Hučína žaluje. Zdá se vám snad být absurdním kocourkovem to, že proces i přesto pokračuje? Zahraniční novináři použijí pro popis takového stavu nejspíše slovo Kafkaesque, což bude zvláště přiléhavé, neboť kde jinde než v zemi Franze Kafky by mělo dojít k bezpráví hnanému šílenou mašinérií neomalené anonymní byrokracie, že ano.

Není tedy divu, že reportéři, sledující okolnosti procesů vedených proti panu Hučínovi, dospějí nakonec nejspíš k tomu, že stát, který o sobě vyhlašuje, že je demokratický, se ve skutečnosti chová jako prachobyčejný opovrženíhodný bully (násilník, surovec, ten kdo zastrašuje) rozzuřený tím, že Hučín není žádný pushover (v hovorové řeči otloukánek, který si nechá všechno líbit), ale naopak, že se i přes neuvěřitelnou převahu státu brání jako chrabrý český lev, ačkoli je z Moravy.

Už jsem se zmínil o kráse stručnosti angličtiny. To, že angličtina je skoro vždycky stručnější než čeština potvrdí snad každý textař, který se kdy pokoušel o překlad anglické písničky. Neplatí to ale vždy. Jednou z těch čestných vyjímek je act of random kindness, česky jednoduše dobrý skutek. Ten můžete udělat i vy, třeba tím, že se přijdete přesvědčit na vlastní oči, co se to vlastně v tom Přerově ZA VAŠE PENÍZE děje. Nebo že se na to zeptáte svého poslance. (Je poslancem ZA VAŠE PENÍZE.) Bylo by přece hanba spoléhat na zahraniční reportéry při získávání informací o něčem, co se děje u nás doma, nemyslíte?!

Pavel Zvěřina, 7.7.2005

czwartek, 07 lipca 2005
veřejny proces
 
Archiwum
Zakładki:
EU-Fotos
FREUNDE - PRZYJACIELE
IN POLEN - W POLSCE
KOSIEWSKI
Księga - Gästebuch
KULTUR
LITERATUR
Narodowi socjaliści - komuniści - inne
NASZE - UNSERE
POLONIA i Polacy za granicami RP
SOWA
SOWA RADIO
SOWA VIDEO
UNIA & POLSKA
YES - POLAND
Free Image Hosting at www.ImageShack.us Sowa Magazyn Europejski