NAROD MA PRAVO SE BRANIT
niedziela, 28 września 2008
zedník, zahradník, pastevec koz a politik Stanislav Penc

Narozen 28. února 1970
(...)
 Založil pozemkový spolek Milovické údolí pod Českým svazem ochránců přírody.
Žije společně s Jarmilou Štěpánkovou, se kterou vychovává dvě děti, šestiletou Věrušku a ročního Stáňu.

 
----- Original Message -----
Sent: Sunday, September 28, 2008 6:31 PM
Subject: Krajské volby za 18 dní

Vážení,
čas od času Vám napíši o aktivitách spojených s činností kolem Spolku přátel koz, mé osoby nebo věcí, které prostě považuji za důležité.
Tentokrát Vás hodlám informovat o mé snaze dostat se do krajského zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Věřím, že pro Vás může být tato informace užitečná a že ji v případě Vašeho uvážení můžete zveřejnit nebo zaslat přátelům a známým nejlépe těm, kteří žijí v Královehradeckém kraji. V případě, že by jste mě chtěli jakkoliv pomoci, prosím ozvěte se.

Srdečně Vás zdravím a děkuji za tolerantní přístup.
Stanislav Penc
tel.: 605/701081
www.kozy.cz

Nepřejete-li si zasílat další informace, tak nám prosím napište.

Vladimír Pavlík: Dozvedia sa slovenskí občania pravdu o diamantovej bani v Juhoafrickej republike?

 Vladimír Pavlík  

http://diamantovabana.sk/

 Ak sa o niečom nesmie diskutovať a stáva sa z toho dogma – je to koniec slobody prejavu a demokracie.  Tentokrát nejde o oficiálnu verziu  o 11. septembri 2001 či počet obetí holokaustu.  Na Slovensku vďaka bývalému redaktorovi Necenzurovaných novín Vladimírovi Pavlíkovi, jednému z mala ktorý nestratili odvahu a neupadli do apatie, pribudla na internetových diskusiách  téma okolo ktorej je zo strany prvoprúdových médií  zarážajúce ticho.

Neprekvapuje, že mlčí polícia, prokuratúra, justícia, či oficiálne vládne kruhy. Prekvapuje, že mlčí už aj bulvár. Vyzerá to, že Vladimír Pavlík zahrabal tentokrát do príliš veľkého lajna z ktorého sa začína pozvoľna šíriť zápach, ktorý začína znervózňovať niektorých aktérov tohto príbehu o ktorom sa už dlhé roky slovenská verejnosť nemala dozvedieť. Asi v tomto prípade, ako je už na Slovenku zvykom, už nebude stačiť len mávnuť rukou, všetko poprieť, označiť autora za cvoka či grafomana a podať návrh na trestné stíhanie za ohováranie či žalobu na ochranu osobnosti. Dôkazy pána Jozefa Petrova, ktorý začiatkom 90. rokov v dobrej viere navrhol predstaviteľom Slovenskej republiky projekt zakúpenia diamantovej bane v JAR sú natoľko závažné, že v každom právnom štáte by sa stali predmetom ich preskúmania príslušnými inštitúciami. Nie však na Slovensku, kde sa po novembrovom zamatovom pretrasformovaní komunizmu na komunistický kapitalizmus, v privatizáciách všetkých rangov rozkradli miliardy na úkor väčšiny občanov.

 Oplatí sa ešte vôbec podať pomocnú ruku niekomu zo Slovenska, ak sa skupina  chamtivých hyen v ľudskej koži dokáže bohapusto obohatiť na úkor celého štátu, najmä ktorému mal projekt slúžiť, nehovoriac už o tom ako sa odvďačili  samotnému autorovi projektu, ktorý mal byť dokonca zlikvidovaný.  Cesta do pekla je žiaľ často dláždená dobrými úmyslami ako sa presvedčil pán Jozef Petrov.  Nechajme na týchto stránkach prehovoriť fakty o ktorých nech si utvorí vlastný úsudok každý návštevník tejto stránky.

http://bohemia.htmlplanet.com/08/bana5.html 

From: NS
Sent: Saturday, September 27, 2008 10:24 PM
Subject: Dozvedia sa slovenskí občania pravdu o diamantovej bani v Juhoafrickej republike?
poniedziałek, 22 września 2008
Česká státnost opsala bludný kruh

Ivana Haslingerová

U příležitosti 60. výročí úmrtí Edvarda Beneše pořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) seminář s názvem "Edvard Beneš - šedesát let od úmrtí".

Na semináři, který uváděl a moderoval analytik CEPu Marek Loužek, vystoupili (zleva) Jindřich Dejmek z  Historického ústavu Akademie věd ČR, Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu Praha a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky 

Jiří  Weigl.

 Přednášející se zamýšleli nad širšími evropskými a geopolitickými souvislostmi jeho politiky. Po vyslechnutí přednášek a po poměrně bouřlivé diskusi z pléna je možné uzavřít, že se přítomní shodli na tom, že i přes veškerou rozporuplnost Benešovy povahy se mu nedá upřít, že byl spolutvůrcem moderní české státnosti, osobou, která zásadním způsobem napomohla v době první světové války a těsně po ní Tomáši Garriquovi Masarykovi prosadit vznik samostatného Československa a pomohla mu formovat jeho zakotvení v poválečném evropském uspořádání. Jiná věc ovšem je, že Beneš nebyl schopen po Mnichovské dohodě a únoru 1948 tento stát udržet jako suverénní a demokratický. Tehdy docházelo k mnoha jeho selháním a tragickým omylům. Je známo, že Beneš byl po celé meziválečné období přítelem Francie a pomáhal jí zajistit hranice proti nebezpečí bolševizmu z Ruska a naopak, po válce se snažil o přátelství se Stalinem. A právě nad otázkou, proč  se změnily jeho postoje vůči západním velmocím a Sovětskému Rusku před a po válce, se zamýšleli přítomní historici a politici.

 Shodli se na tom, že za vším stála jeho celoživotní až paranoidní obava z Německa, které pokládal odjakživa za velké nebezpečí pro naši národní suverenitu, neboť věděl, že samostatných československý stát vznikl v důsledku 1. světové války proti vůli Německa i českých Němců. Nezbytnou podmínkou pro dlouhodobé udržení rovnováhy západních velmocí s Německem bylo v době vzniku Československa Rusko. Bolševická revoluce v něm ale zásadně narušila evropskou rovnováhu sil. Beneš jako výborný a protřelý diplomat a nadšený frankofil rychle pochopil potřebu Francie vytvořit si spojence na východních hranicích Německa, kteří by absenci tradičního ruského spojence alespoň částečně vyvážili. Proto se snažil  v době vzniku republiky i po celé meziválečné období o silné spojenectví s Francii a viděl v ní pevnou garanci naší nezávislosti  vůči nebezpečné sousední německé velmoci. Již 25. ledna 1924 podepsal s Francií spojeneckou smlouvu.

Beneš přehlédl poválečnou snahu Francie a Británie o dohodu s Německem(...)

Revue Fragmenty, novinky 21.9.2008

sobota, 20 września 2008
Legenda protikomunistického odboje a bojovník za svobodu 50. let Milan Paumer byl hostem Občanského institutu

(...) V roce 1948, když jsme viděli, co se děje, jsme si říkali, že se přece musí s tím řáděním komunistů něco udělat. Mašíni nemohli jít dál studovat na vojenskou školu. Začalo zatýkání slušných lidí kolem nás. Komunisté dali 22 oprátek nevinným lidem, z nichž některé jsme znali osobně. Zavraždili 80 politických vězňů včetně Piky, Horákové. Stačí se podívat na společné hroby v Ďáblicích. Leží tam i 34 zavražděných dětí těchto vězňů. Zavraždili i strýce Mašínů Zbyňka Janatu. Pani Mašínová o všem informovala syny a oni zase mně. Bohužel všichni ostatní kolem byli lhostejní. Jak řekl Masaryk: „Češi potřebují bič, aby se probudili.“ I když naše plány s bojem nebyly do té doby nijak horké, situace se vyhrotila a my si řekli,  že to řádění musí přestat, že musíme těm zoufalým, nevině vražděným lidem, pomáhat. Bylo nás tehdy 7 kamarádů, kteří jsme založili skupinu v čele se Ctiradem Mašínem. Ctirad byl ale zatčen, když pomáhal někomu přes hranice, a odsouzen na 2,5 roku do Jáchymovského lágru. Chtěli jsme ho odtud dostat za každou cenu. K tomu jsme ale potřebovali peníze na podplacení bachaře. Poprvé jsme si jasně uvědomili, že nejde bojovat bez peněz a s holýma rukama. Byli jsme tou bezmocí šílení a nakonec jsme se rozhodli  získat peníze nelegálně. Uvědomte si, že jsme stále žili jako ve válce a mysleli jsme si, že začala třetí světová válka, když je kolem nás takové vraždění. A ve válce se jedná jinak, než v míru. (...)"       

Legenda protikomunistického odboje a bojovník za svobodu 50. let Milan Paumer byl hostem Občanského institutu. Je smutné, že ještě stále na některých setkáních s občany slyší zvolání typu: „Hele Paumer, ten vrah je tady“. Je smutné, že nejen Mašíni, ale i někteří političtí vězni dodnes mají ještě stále tzv. zbytkové tresty místo toho, aby jim bylo poděkováno za jejich statečnost. Je smutné, že nejtvrdší komunistický vězeň, český pilot RAF Herman Brix byl rehabilitován až před udělením Řádu bílého lva. "Naše ozbrojená vzpoura měla zabránit, aby režim nepopravoval nevinné. Komunisté dali 22 oprátek nevinným lidem, z nichž některé jsme znali osobně. Zavraždili 80 politických vězňů včetně Piky, Horákové. Stačí se podívat na společné hroby v Ďáblicích. Leží tam i 34 zavražděných dětí těchto vězňů. Zavraždili i strýce Mašínů Zbyňka Janatu. Pani Mašínová o všem informovala syny a oni zase mně. Situace se vyhrotila a my si řekli,  že to řádění musí přestat, že musíme těm zoufalým, nevině vražděným lidem, pomáhat.  My si třídní boj nevymysleli. Proto s komunisty nemám žádné slitovaní," uvedl pan Paumer svoji působivou přednášku (...)

http://de.groups.yahoo.com/group/kulturzentrum/message/1720

Novinky revue Fragmenty, ročník  XII,  září 2008

środa, 17 września 2008
Slovenský parlament znova po 70 rokoch odobril genocídu!

Včerajšie hlasovanie o návrhu Centra pre bioetickú reformu o zrušení komunistického potratového zákona, ktorý predložil poslanec Peter Gabura,  ukázalo, že existuje priestor pre konsenzus potraty zakázať. Viac poslancov hlasovalo za úplny zákaz potratov (36) ako proti tomu (33). Veľká väčšina poslancov (50 sa zdržalo, 9 nehlasovalo, 22 bolo neprítomných, hoci z nich bolo 15 fyzicky prítomných) ostáva v neistote o zákone, ktorý odobruje možnosť zabiť dieťa v lone vlastnej matky a teda genocídu najslabších členov našej spoločnosti.

 Riaditeľka Centra pre bioetickú reformu Jana Tutková:  „Vzdávame hold tým poslancom, ktorí v dnešnej spoločnosti, pomýlenej ideológiou hlásajúcou „právo ženy zabiť vlastné dieťa“, mali odvahu otvorene sa postaviť proti nespravodlivému zákonu.  33 poslancov, ktorí hlasovali proti návrhu budú za svoj postoj odsúdení budúcimi generáciami, ako dnes odsudzujeme tých poslancov slovenského vojnového parlamentu, ktorí uzákonili deportácie Židov. V porovnaní s nacistickými či komunistickými zločinmi táto genocída dosahuje najväčšie počty nevinných ľudských obetí, pričom druhou obeťou potratu je žena.“

 

Centrum pre bioetickú reformu pokračuje v úsilí zastaviť túto genocídu tak vzdelávaním verejnosti ako aj jej volených zástupcov v parlamente. Zákaz potratov je najlepším riešením ako zachrániť životy a pomôcť ženám.

Pre:             mediálny okruh
Od:              Jana Tutková, riaditeľka Centra pre bioetickú reformu (CBR)
Tel:             +421-907-534 623
Email:          
info@pravonazivot.sk
Web:           www.pravonazivot.sk            

----- Original Message -----
From: CBR Europe
To: info@pravonazivot.sk
Sent: Wednesday, September 17, 2008 12:01 PM
Subject: Slovenský parlament po 70 rokoch znova odobril genocídu!
Jaroslav Hutka: Ostatní KONCERTY ZÁŘÍ

DSC04896

Milí přátelé,

Zvu Vás na své PRVNÍ poprázdninové představení v klubu CARPE DIEM
tuto středu 17. září, Jičínská ulice 4, Praha 3 (metro Flora) od 20. hodin.
V tomto příjemném klubu budu hrát jen příjemné písně....

        Druhá událost, na kterou Vás zvu, je přímo historická. Vydavatelství
GALÉN mi začalo vydávat Sebrané spisy. Bude to osm obsáhlých svazků.
Jako první vyšel Svazek číslo 2 - BÁSNĚ. Svazek BÁSNĚ má 686 stran a
jedná se o veškerou poezii, kterou jsem napsal mezi rokem 1965 až
1995. Přes 500 stran zabírají básně z šedesátých a sedmdesátých let.
Stojí to 500 kč a můžete si to objednat podepsané u mne nebo koupit na
koncertě nebo v nějakém slušném knihkupectví.
        KŘEST BÁSNÍ je 22. září 2008 v 16. hodin ve Faustově domě na
Karlově náměstí 40, Praha 2. Viz pozvánka.

Ostatní KONCERTY ZÁŘÍ:

17. středa, Hutka, PRAHA 3, Carpe diem, Jičínská 4, 20:00, tel: 272 741 421
21. neděle, Hutka, PRAHA 8 LIBEŇ, Country club Rikatádo, Pod Hájkem 1, 20:00
23. úterý, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospůdka, Balbínova 6, 20:00
26. pátek, Hutka, HOLICE, Kulturní dům Holice, malý sál, 20:00
27. sobota, Hutka, LIBŠTÁT, libštátský evangelický kostel, 18:00

                Srdečně zdravím - Jaroslav Hutka
               
www.hutka.cz

 ----- Original Message -----
Sent: Tuesday, September 16, 2008 2:22 AM
Ross Hedvicek: Když fakta vítězí nad iluzí

 Česko , Slovensko

Tomáš Krystlík konečně otevřel svůj šuplík a po nemalých peripetiích se mu podařilo docílit vydání své knihy, která je souborem přibližně poloviny jeho stěžejních textů o československé historii. Je jisto, že pokud něco přežije Tomáše Krystlíka, bude to právě tato kniha. Budoucím generacím se navždy stane vhodnou pomůckou při vypořádávání se s českou minulostí 20. století..

Radím všem, kteří si nechtějí kazit svá mínění o československé historii, aby tuto knihu nečetli. Není totiž výsledkem nějakého zapšklého pamětníka, který si v ní vybíjí své minulé mindráky. Je naopak výsledkem poctivého studia pramenů, které buď zapadly (např. Feierabend) či zrovna jim u nás není dopřáváno přílišné pozornosti (budiž příkladem Wenzel Jaksch). V přístupu k tématu je kniha inovativní. Krystlík se nesnaží filozofovat o Masarykovi, Benešovi nebo Dubčekovi, nesnaží se konfabulovat a popouštět svou fantazii o dějích minulých, nýbrž vytrvale cituje z celé škály děl, která jsou mnohým neznáma. Jedinečnost jeho práce spočívá právě v systematickém zmapování značné části historické literatury, která bývá zamlčována a přitom je nezbytnou součástí k pochopení celé pravdy.

Krystlíkova kniha nezjevuje Pravdu o československé historii. Zjevuje fakta. Fakta, která leží kdesi pohozená a nikomu se nechce je zvednout, protože je to příliš namáhavé a znepříjemňuje to život. Proč se pídit po faktech, když žiji ve své krásné "pravdě" a nechci si ji ničím a nikým narušovat! To je myšlení mnohých z nás. "Mám svou představu a nikdo ať si ji nedovoluje zpochybňovat, i kdyby proti nám mělo stát sto věcných argumentů!" S touto představou bojuje Krystlík od první do poslední stránky. Napadněme fakta v ní vyjevená, máme-li důkazy, že se Krystlík mýlí! Ale ať se neopovažujeme ani slovíčkem pošpinit tuto knihu, nemáme-li ve svém arzenálu nic jiného, než naše nepodložené představy.

Je velmi lehké s rozhořčeným tónem tuto knihu odsoudit, ale co tím zmůžeme? Docílíme uspokojení ze sebe sama, že jsme Krystlíkově "propagandě" nepodlehli? V takovém případě ale dáváme jen na odiv svou neschopnost racionálního myšlení a uvažování. Poplivávání Krystlíkových textů totiž není ničím jiným. Neschopni ustoupit z dlouhodobě vžitých představ, nebereme na vědomí fakta nová, a co je nejhorší, naše svědomí se přitom neocitá v sebemenším zahanbení. Je zřejmo, že naše iluze jsou pro nás vším, zatímco fakta ničím. Budiž každému ponecháno jeho právo na iluze, ale jen do té míry, pokud fakta se nestávají obětí těchto iluzí a nejsou záměrně měněna v jejich prospěch či přímo kvůli nim ignorována.

Respektujme ty, kteří považují odsun Němců z Československa za správný čin. Pak ale požadujme, aby i oni respektovali fakta kolem odsunu a nesnažili se je zamlouvat či přímo vyvracet. Jestliže nejsme schopni připustit a odsoudit, že tento "transfer" se děl krajně nelidským způsobem, v důsledku čehož zemřely desetitisíce lidí, a tyto postupy byly ještě podporovány význačnými politiky ze všech stran, pak sami se zařazujeme kamsi do Divokého východu a zcela rezignujeme na schopnost rozumného myšlení. Jsme zcela poplatni našim, ani po šedesáti letech neutuchajícím, emocím. V 21. století ale není na propírání těchto emocí místo.

Tomáš Krystlík se ve své knize nesnaží ohýbat před českými velikány, jeho největším cílem je předkládat fakta, která existují. A vůbec nepomůže, když je zameteme pod stůl. Jedinou možností je vzít je na vědomí a konfrontovat je s fakty krásnějšími, líbivějšími. Naše budoucnost nevede přes vyzdvihování pozitivního a zamlčování negativního. To je znásilňování dějin a něco takového svobodně existující národ nemá zapotřebí.

Krystlíkovu knihu ale nelze považovat za bibli správných československých dějin. Jednak je svým rozsahem nedostačující, ale především by bylo chybné všechny Krystlíkovy úsudky bez výhrad přejímat. Jak jsem již uvedl, není to zjevení Pravdy nýbrž faktů, s nimiž je nutné dále pracovat. Nic není černobílé. Pan Krystlík by patrně odpověděl, že klást Pravdu někam doprostřed mezi extrémy je ještě horší. Jsem ale přesvědčen, že černobílé vidění s hledáním Pravdy někde uprostřed nejsou vylučující se protiklady, nýbrž pouze dvě metody, které jsou v důsledku vlastně velmi podobné. Modernímu člověkovi by totiž neměla chybět schopnost kritického myšlení - i u největší autority bychom se neměli bát kritiky, která je na místě, ale ani chvály, má-li být vyslovena. Je nezbytně nutné odvyknout stylu "účel světí prostředky", když se nejdřívě zformuluje postoj a na něj se nabalují hodící se fakta.

Když si přečteme Čapkovy nebo Nejedlého pamflety o T. G. Masarykovi, nutně nabudeme dojmu, že to byl skvělý člověk a státník, jehož podobiznu by bylo vhodné si vyvěsit doma na zdi nebo jeho bystu strčit na polici. Když ovšem otevřeme Krystlíkovu knihu a přijmeme ji za pravdu zjevující, těžko dojdeme k jinému závěru, než že byl Masaryk pokřivený charakter. Tedy, kde je pravda? Byl Masaryk skvělý nebo naopak špatný člověk? Nebo je snad pravda uprostřed? Věřte, že pravda bude taková, jakou si ji uděláme. Každý má právo na svoji pravdu. Neexistuje "nejlepší Pravda". Jsou jen způsoby, které jsou správné a ty, které jsou špatné. Mezi ty špatné patří nepochybně bezvýhradné přejímání názoru jiného mnohdy tradovaného školou a předky. K rozumnému úsudku nás může dovést jen vlastní cesta poznání, při které je zapotřebí mít oči otevřené a nezavírat je ve chvílích, kdy viděné by se mohlo stát nežádoucí. Pokud tohoto budeme schopni, pak jsme schopni zaujímat racionální postoje nejen k vlastní historii, nýbrž ke všem otázkám lidstva.

Tomáš Krystlík: Zamlčené dějiny, Nakladatelství Alfa, Praha 2008, ISBN: 978-80-87197-06-6

wtorek, 16 września 2008
28.9. 2008 ke cti Sv. Václava vystoupení vlasteneckého písničkáře Tomáše Hameta. „Koncert proti Lisabonské smlouvě“

  Jezdci.mp3

 Právo a Spravedlnost (PaS) pořádá dne 28.9. 2008 ke cti Sv. Václava vystoupení vlasteneckého písničkáře Tomáše Hameta. „Koncert proti Lisabonské smlouvě“. Akce se uskuteční od 15 hodin v Praze na Hradčanském náměstí.  PaS zve všechny stoupence naší státní suverenity a odpůrce Lisabonské smlouvy, aby účastí vyjádřili svůj postoj a akci podpořili. Kromě zástupců PaS na akci vystoupí zástupci dalších politických stran, občanských sdružení a iniciativ odmítajících Lisabonskou smlouvu.  František Červenka   http://de.groups.yahoo.com/group/kulturzentrum/message/1713

niedziela, 14 września 2008
Žiadosť o odškodnenie príbuzných usmrtených obetí pri invázii 21. augusta 1968, Prezidentovi RF Dmitrijovi Medvedevovi
Karel Kryl_Bratricku zavirej vratka
B
  Theme Tchechoslovaquie 1968
 
  http://de.youtube.com/view_play_list?p=1825FCBAD20F197B

Vážená Pán Prezident,
Naša organizácia združuje okrem bývalých politických väzňov aj príbuzných usmrtených pri nešťastnom vpáde armád Varšavskej zmluvy do bývalého Československa 21. august a1968.
Vysoko oceňujeme oficiálne vyhlásenie Ruskej Federácie pri príležitosti 40. výročia týchto tragických udalostí, ktoré označuje túto udalosť ako chybu.
Svetové združenie bývalých československých politických väzňov odmieta súčasne snahy značnej časti svetových médií dávať do súvisu postup Ruskej Federácie  a jej reakciu na hazardné kroky súčasnej Gruzínskej vlády a porovnávať ich s inváziou do Československa v roku 1968. Naše stanovisko k situácii na Kaukaze je zrejme z priloženého článku uverejneného na našej internetovej stránke http://www.szcpv.org/08/kaukaz.html. Saakašvili nie je Dubček a súčasná Ruská Federácie nie je  bývalý ZSSR.
Aj v kontexte s uvedenými súvislosťami a mediánom tlaku proti Ruskej federácii si dovoľujeme predložiť žiadosť o  finančné odškodnenie príbuzných usmrtených obetí počas okupácie v roku 1968. Bohužiaľ Národnou radou Slovenskej republiky prijatý zákon č. 547/2005 Z.z,  ktorý túto problematiku mal riešiť sa nevzťahoval na príbuzných usmrtených obeti, v tom čase mladých ľudí, ktorý v čase usmrtenia nemali deti a ich rodičia medzičasom zomreli.  Týchto prípadov je prevažná väčšina. V Slovenskej republike sa jedná o 30 usmrtených občanov. Zoznam na požiadanie predložíme.
Veríme, že gesto Ruskej Federácie, v podobe odškodnenie príbuzných týchto obetí by bolo spravodlivým prejavom veľkorysosti, politickej zodpovednosti a pozitívnym krokom k náprave krívd a kontraproduktývnych  rozhodnutí z minulosti. Svetová verejnosť a v súčasnosti negatívne zamerané média by takýto krok museli jedine oceniť.

S úctou                                                                                  

  František Bednár predseda SZČPV

 
----- Original Message -----
Sent: Sunday, September 14, 2008 2:42 PM
Subject: Žiadosť o odškodnenie príbuzných usmrtených obetí pri invázii do ČSSR 21. augusta 1968

http://szcpv.org/
http://szcpv.org/08/rfsk.html

Žiadosť o  odškodnenie príbuzných usmrtených obetí pri invázii do ČSSR 21. augusta 1968

Президенту Российской Федерации
Дмитрию Медведеву
ул. Ильинка, д. 23

103132, Москва, Россия

Запрос о выплате компенсации родственникам погибших в ходе вторжения армии стран Варшавского Договора в ЧССР  21 августа 1968

Уважаемый господин Президент,
Наша организация объединяет не только бывших политических заключенных, но также и родственников погибших в ходе вторжения армии стран Варшавского Договора в бывшую Чехословакию 21 августа 1968 года.
Мы высоко оцениваем, что Российская Федерация через 40 лет после этого вторжения признала его как политическую ошибку.   
Всемирное объединение бывших чехословацких политических заключенных не разделяет позицию большинства мировых средств массовой информации, которые сравнивают наступление Российской Федерации на Грузию в ответ на ее провокационные действия в отношении Южной Осетии, со вторжением в Чехословакию в 1968 году.
В контексте вышесказанного и в связи с очернением России зарубежными средствами массовой информации мы были бы благодарны Вам за рассмотрение нашего запроса о финансовой компенсации родственникам погибших в ходе оккупации 1968 года. В ходе этого события погибли 30 словаков. Большинство из них были молодыми людьми. Мы готовы прислать список родственников погибших.
Мы верим, что выполнение нашего запроса Российской Федерацией будет оценено международной общественностью и средствами массовой информации как проявление великодушия и политической ответственности, и как позитивный шаг для исправления допущенной в прошлом  несправедливости и неадекватных политических решений.  

С уважением,                                                                     

                                                                                  Франтишек Беднар,
Председатель Всемирного объединения бывших чехословацких политических заключенных
  


czwartek, 11 września 2008
Na dnešní tiskové konferenci, pořádáné ministrem Nečasem, byl na přímý pokyn ministra napaden policií, zmlácen a zatčen

Tiskovka podle Nečase : Pendreky a krev !!

v Praze , 11.09.08

Na dnešní tiskové konferenci, pořádáné ministrem Nečasem, byl na přímý pokyn ministra napaden policií, zmlácen a zatčen (pro údajné neuposlechnutí zjevně nezákonné výzvy k opuštění tiskové konference) zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem a redaktor Justičního kanálu Luboš Patera.

Podle zatím kusých informací policie napadla účastníky tiskové konference shromážděné již v konferenčním sále a pokojně vyčkávající začátku tiskové konference.

Mluvčí MPSV, jinak telefonicky i mailově nedosažitelný Sezemský, se naráz zjevil a u vchodu začal určovat, kdo smí jít dovnitř a kdo ne a ti, kteří již vevnitř byli, byli zmláceni policií, vyvlečeni ven a někteří z nich  zatčeni.

K 213 zváží odvetné akce vůči této mafiánské bandě, která si napřed na oficiálních stránkách vlády pozve novináře, a když přijdou, nechá je zmlátit, protože to podle úsudku ministra nebyli "ti praví novináři".

Co na to oficiální média ? A co jejich profesní solidarita ?

A co my ostatní ? Necháme se od těchto mafiánských grázlů, kteří se zmocnili státního vedení, mlátit donekonečna ?

http://groups.google.de/group/sowa-frankfurt/browse_thread/thread/abc3aa41fceabce3?hl=pl

posta@vlada.cz

Dobrý den,

vznáším tímto dotaz ohledně průběhu dnešní tiskové konference na MPSV, na kterou byli na oficiálních stránkách vlády zváni novináři, a když tam přišli, byli zmláceni a zatčeni.

Protože se něco podobného nedělo ani za Husáka, ptám se, zda se jedná o nové způsoby zavedené touto vládou, zda v nich hodlá pokračovat, případně zda je hodlá rozšířit do všech resortů a na všechna ministerstva.

Odpověď - vzhledem k rychlému vývoji událostí - prosím co nejdříve.

Děkuji.

S pozdravem

Ing. Jiří Fiala

wtorek, 09 września 2008
Hlasovanie NR SR o zrušení legálnych potratov už o týždeň

Návrh Centra pre bioetickú reformu na zrušenie komunistického potratového zákona predložil na septembrovú schôdzu parlamentu poslanec Peter Gabura a bude sa o ňom hlasovať budúci týždeň. Po uplynutí  lehoty stanovenej ÚS SR existuje právne vákuum a neistota o tom, či je počaté dieťa s pravdepodobnosťou genetickej vady chránené zákonom alebo nie.  Rovnako je pochybná ústavnosť potratov zo zdravotných dôvodov, pre poškodenie plodu a ohrozenie života ženy, ktorým stanovuje časovú hranicu vyhláška a nie zákon. Toto sú silné dôvody, prečo komunistický zákon je zlý, morálne a ústavne nevyhovujúci.

 „Hlavný dôvod nemorálnosti potratového zákona je v tom, že legalizuje to, čo kedysi otrokárstvo: človek je majetkom druhého. Otrokár sa mohol rozhodnúť o svojho otroka sa starať alebo ho kedykoľvek úplne legálne zabiť. S nenarodeným človekom sa zaobchádza práve tak ako s otrokom. I za otrokárstva sa argumentovalo za „možnosť voľby" rovnako ako dnes:  nemusíte si kupovať otroka, ak nechcete, ale nebráňte iným... CBR preto žiada zrušiť legálne potraty, ako bolo zrušené legálne otroctvo." vysvetľuje Jana Tutková, riaditeľka CBR.

„Otroctvo bolo široko akceptované, pretože otroci ako lacná pracovná sila vyhovovali vtedajšiemu systému. Preto boli označovaní za podľudí a nemali právnu ochranu. Nenarodené dieťa je dnes rovnako považované za neplnohodnotného človeka, pretože stojí v ceste falošnej emancipácii žien."

Centrum pre bioetickú reformu spustilo v júli výstavu Stop genocíde, ktorá počas leta navštívila sedem hudobných festivalov a pokračuje v novom semestri na univerzitách. Jej cieľom je presvedčiť mladých, že najlepšou ochranou nenarodeného dieťaťa a jeho matky je zákaz potratov. Umelý potrat nie je ženským, ani ľudským právom, je to zločin proti ľudskosti.

Pre:             mediálny okruh
Od:              Jana Tutková, riaditeľka Centra pre bioetickú reformu (CBR)
Tel:             +421-907-534 623
Email:          info@pravonazivot.sk
Web:           www.pravonazivot.sk           

poniedziałek, 01 września 2008
buty w Czeladzi kupowało się przy Rynku, u BATY - Odešla legenda a opravdu velký Člověk
Odešla legenda a opravdu velký Člověk

 Ivana Haslingerová  

"Zpráva o tom, že dnes, 1. září 2008, ve věku 93 let zemřel Tomáš Baťa, mě hluboce zarmoutila. Odešla jedna ze skutečně velkých osobností naší současnosti, člověk, který se přes nepřízeň osudu ve své vlasti dokázal prosadit ve světě a stal se pro nás symbolem podnikatelského úspěchu. Velmi jsem si jej vážil. Každé setkání s ním bylo pro mě povzbuzením a inspirací, obdivoval jsem jeho vitalitu, nezměrnou aktivitu a vztah k naší zemi. Bude nám všem velmi chybět," sdělil k úmrtí pana Bati prezident republiky Václav Klaus. K tomu již není téměř co dodat. Elán, vitalita a aktivita pana Baťi budila nejen obdiv, ale naprostý úžas. Vzpomínám jak jsme se s ním a jeho chotí Sonjou setkali na křtu knihy "Cesty k úspěchu - Trvalé hodnoty soustavy řízení Baťa". Jeho elán, energie a optimismus byly přenosné na všechny kolem a i kdybych knihu nečetla, troufám si říci, že toto právě bylo příčinou jeho cesty k úspěchu. To nepopsatelné, co bylo ukryto v něm uvnitř. Za celých dvanáct let, co monitorujeme nejrůznější podnikatelské akce, jsem se nesetkala s tak srdečným, přirozeným a nepovýšeným člověkem. Je to neuvěřitelné a vím, že mi to nebude nikdo věřit, ale jak se mu člověk podíval do očí, měl okamžitě pocit, že patří doslova k jeho nejbližším přátelům. Neměl nejmenší problém si s ním povídat a zapomněl, koho má před sebou. Jsem přesvědčena, že pokud by dokázal každý ze současných šéfů podniků a zejména politiků působit podobným způsobem na své okolí, tak má úspěch zaručený. Totéž platilo o pani Sonje, z níž vyzařovala ještě po tolika letech společného života upřímná láska k manželovi. Možná měli napsat spíše než knihu o podnikání návod pro mladé, jak se dožít v naší uspěchané době šťastného a dlouhého společného života. A pokud jde o vztah k naší zemi, bylo neuvěřitelné jak pan Baťa sledoval dění nejen v ní, ale v celé  Evropské unii. "Myslím si, že nakonec to v Evropě skončí úspěšně, i když se budou muset ještě mnohé věci vyvinout, protože Evropa je velice různorodá. Když se na to díváme z Kanady, tak různorodost a provinciálnost vlád majících různé zodpovědnosti a požadavky vedou zatím pořád k protichůdným výsledkům a pěkným kraválům. Cha, cha, cha. Ale ony se nakonec vyvinou a vše skončí dobře. Chce to čas a trpělivost," odpověděl tehdy na dotaz Fragmentů a slíbil, že se určitě zúčastní za dva roky konference o této problematice. Bohužel se to již nestane. Je veliká škoda, že takoví lidé odcházejí. Veliká.

Novinky na www.fragmenty.cz, ročník XII,  září 2008.

http://de.groups.yahoo.com/group/kulturzentrum/message/1690
Budú musieť slovenskí vojaci opäť bojovať na „východnom fronte“?

Tskinval wounds
video
Tskinval wounds
28:27
Tskinval wounds, documentary.

Перевод на английский и титры подготовили ЖЖ-юзеры: kamikazze_ru и i_e_l
 

http://de.youtube.com/view_play_list?p=693B4DA0E8B75B77&page=2

Viliam Kovalčík:  Súčasný konflikt na Kaukaze  a jeho „riešenie“ z pohľadu Európskej únie  vyvoláva vážne obavy z návratu studenej vojny a zaradenia Ruska opäť medzi najväčšie hrozby pre západnú demokraciu. Hysterický pokrik jednostranne informujúcich tzv. main-stream médií sa unisono snaží verejnosti nanútiť, že reakcia Ruska na trestuhodne ľahkomyseľnú  a nebezpečnú avantúru Saakašviliho v Južnom Osetsku a Abcházsku bola neprimeraná a Rusko je agresorom ignorujúcim medzinárodne právo.

            Západ natrafil tento krát na jeden zásadný problém. Po rozparcelovaní bývalej Juhoslávie, „humanitárnom bombardovaní“ a napokon vytvorení precedensu v podobe uznania  samostatnosti Kosova, na základe demografického vývoja a v rozpore s medzinárodným právom, USA a Európa Bohužiaľ nemajú morálne právo pranierovať reakciu Ruska na zámerne vyprovokovaný konflikt gruzínskeho hazardéra, ktorý posmelený masívnou vojenskou pomocou USA a Izraela, neváhal použiť v čase olympijských hier zdokonalené kaťuše proti civilným cieľom v Južnom Osetsku.  Obraz USA a EÚ ako jediného spravodlivého značne narúša aj rozpútanie tzv. „preventívnej vojny“ v Iraku pod zámienkou neexistujúcich zbraní hromadného ničenia. Táto vojna okrem ožobráčenia  amerických daňových poplatníkov, hromady mŕtvol a mužov v uniformách ktorí opäť padli zbytočne, priniesla len obrovský problém pre budúceho amerického prezidenta. Spojenci Georga Busha, medzi nimi aj SR sa z Iraku elegantne vycúvali a presunuli do Afganistanu, argumentujúc, že tam sa bojuje proti medzinárodnému terorizmu so súhlasom OSN. Jediný problém je len v tom, že Afganistan od čias Džingischána až po okupáciu Červenou armádou bývalého ZSSR ešte nikdy nikto trvalo nedobil
(...).

Archiwum
Zakładki:
EU-Fotos
FREUNDE - PRZYJACIELE
IN POLEN - W POLSCE
KOSIEWSKI
Księga - Gästebuch
KULTUR
LITERATUR
Narodowi socjaliści - komuniści - inne
NASZE - UNSERE
POLONIA i Polacy za granicami RP
SOWA
SOWA RADIO
SOWA VIDEO
UNIA & POLSKA
YES - POLAND
Free Image Hosting at www.ImageShack.us Sowa Magazyn Europejski