Vážené dámy,vážení pánové,

   dovoluji si popřáti Vám požehnané Vánoce a hojnost Božího požehnání v roce 2010.

Rex numquam moritur! Král nikdy neumírá !

Václav Srb, předseda Koruny České

www.korunaceska.cz        www.zrusmeprezidenty.cz

  Koruna Česká uznává, že tkzv. První republika byla demokratickým ostrůvkem, obklopeným obzvláště od počátku třicátých let autoritativními a totalitními státy. Hluboce se skláníme před památkou těch, kteří za ideály svobody a demokracie, jež si ztotožňili s První republikou, umírali v nacistických a komunistických věznicích, mučírnách a na popravištích.( KČ dokonce po roce 1989   považovala obnovení právního statu quo antem z r. 1938 za velmi žádoucí   a naopak, navázání na komunistické „právo“, k němuž bohužel došlo, považuje za mravní fiasko ).

   Zároveň ovšem KČ rázně odmítá nekritickou idelizaci až zbožnění První republiky, tak jak se jich dopouští stále ještě značná část laické, ale i pedagogické , novinářské a někdy bohužel i odborné  veřejnosti, nemluvě o účelové dezinterpretaci a manipulaci v podání nejednoho  současného politika, který se křečovitě snaží dokázat, že je legitimním dědicem a pokračovatelem tohoto mýtického a ideálního státního útvaru. Rozhořčeně odmítáme stále častěji se vyskytující tvrzení, že 28. říjen 1918 je datem vzniku českého státu. Republika, třebaže trvá již 91 let, je stále ještě z hlediska více než 1100 let české státnosti pouhou epizodou. Současně také připomínáme , že 28. říjen 1918 není datem vzniku republiky a už vůbec ne datem zániku Českého království.V tento den byla vyhlášena státní samostatnost a o formě státu mělo být rozhodnuto později referendem či alespoň hlasováním zákonodárného sboru vzešlého ze svobodných voleb. Nic takového se ovšem nestalo a republikánská forma samostatného státu byla nastolena způsobem revolučním, aklamací. Je  dokonce otázkou, zda tímto způsobem mohlo skutečně být zrušeno České království a zda dosud netrvá. První republika měla své nedostatky, z nichž některé byly závažné a staly se příčinou jejího zániku či k němu alespoň přispěly. Zmiňme především její neschopnost řešit koncepčně otázku národnostních menšin, nešťastnou teorii i praxi čechoslovakismu, nedodržení slibu slovenské autonomie, protektorský a v náboženských otázkách netaktní přístup vůči Slovákům, v demokratickém státě poněkud nestandardní výkon vládní moci na Podkarpatské Rusi, leckdy ne zcela demokratické a férové zacházení s odpůrci politiky Hradu, plané pokrokářství, vyhlašovanou bezkonfesnost , kontrastující ovšem s prakticky prováděnou snahou o vybudování „národní“ církve, tragikomicky mylné stanovení zahraničních priorit naší rozvědky ( největším nepřítelem pro ni až do r. 1934 nebyl Stalinův SSSR a Hitlerovo Německo, ale malé, poražené, „zbytkové“ Rakousko a naši agenti se ve Vídni zabývali sledováním soukromého života habsburských arcivévodů místo toho, aby pracovali proti   Moskvě a Berlínu  ). Nelze také  úplně pominout další málo známou vadu na kráse prvorepublikové demokracie: mezi desítkami politických stran a uskupení nesměli existovat  monarchisté a nebylo možné psát objektivně ani o Rakouské republice, ani o historii Podunajské monarchie.

   Nacházíme-li tedy přes všechny výše uvedené výhrady dostatek důvodů považovat První republiku za útvar převážně úctyhodný a demokratický, rozhodně nejsme s to najít byť jen jediný důvod k tomu, abychom akceptovali kapitulaci jejích představitelů  před nepřítelem. Proto se hlásíme ke statečnému a velkodušnému gestu příslušníků šlechtických rodů, jejichž delegace se na podzim r. 1938 marně snažila přimět dr. Edvarda Beneše, aby se nevzdával bez boje. Proto se zároveň hlásíme k odkazu těch tisíců občanů, kteří pochopili, že zlu je třeba vzdorovat vždy a za každých okolností a za to platili na frontách i  v domácím odboji cenu nejvyšší. Proto se nehlásíme k „odkazu“ těch, kteří se vzdali předem bez boje a donutili k tomu dokonce i ostatní. A především odmítáme stále trvající , v poslední době  dokonce přibývající snahy zbabělost a zradu sebe samých a svých vlastních ideálů nejen nenazývat pravým jménem, ale dokonce omlouvat, ba přímo glorifikovat !

   Další republiky ( kolik jich vlastně bylo je věcí názoru, ale panuje všeobecná shoda, že žijeme nejméně v páté a nejvýše v sedmé ) si příliš mnoho našeho respektu či dokonce obdivu nezasluhují: o Druhé republice ani o Protektorátu neuvažuje v pozitivních kategoriích nikdo (alespoň ne veřejně ), období 1948-1989 je přinejmenším většinovým  konsensem považováno za negativní a zavrženíhodné, ale Třetí republika (1945-8 ) je stále hodnocena jako skvělá a demokratická a proti tomu opakovaně vznášíme zásadní výhrady. Třetí republika byla velice okleštěnou a podmíněnou demokracií a potupně dobrovolné předávání státu komunistům  a Sovětskému svazu rozhodně nezačalo 25.2.1948.

   To, že rozbití  obrovského , mnohonárodnostního, ale po dlouhá staletí vysoce životaschopného, kulturně a civilizačně značně jednotného geopolitického prostoru na konci I. světové války bylo přinejmenším diskutabilním řešením, ne –li přímo tragickou chybou, i to, že tříšť nově vzniklých, do značné míry umělých státečků, se dříve nebo později musela zákonitě stát kořistí nacistického Německa či bolševického Ruska, je již několik desetiletí – u nás alespoň posledních 20 let – konstatováno většinou soudných historiků, politologů a publicistů. Mohou se tedy pouze různit názory na to, jakým způsobem se měla a mohla Podunajská monarchie reformovat, federalizovat atd., aby se stala skutečně moderní, demokratickou a konstituční monarchií a prvořadou evropskou mocností. Náš názor je, že podmínky, které nabízel ve svém posledním Memorandu Wilsonovi poslední císař a český král, blahoslavený Karel I. , byly dostatečné k tomu, aby se tak stalo a tvrzení, že „to bylo pozdě“, odmítáme. Zvítězily totiž osobní ambice a ješitnost většiny tehdejších hlavních aktérů a jejich krátkodobý politický zájem nad skutečnými a nadčasovými zájmy středoevropských národů, které na to pak po celý zbytek krvavého 20. století doplácely.

  Účast českých, moravských a slezských vojáků v bitvách a na frontách Velké války 1914-1918 je největším novodobým výkonem branné moci  v českých zemích. V každé naší obci můžeme najít pomníčky těch, kteří padli v boji za monarchii a svého císaře a krále. Otázka, kolik z nich s nadšením, kolik s lhostejností a kolik nerado, je opět čirou spekulací. Spekulací však není jejich utrpení, smrt a statečnost. Jedná se totiž o dědečky či pradědečky téměř každého z nás. Byli to skuteční vojáci , nikoli Švejkové a opravdu padli na poli cti a slávy a proto i oni si zaslouží naši úctu a respekt.

   Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska ) chce přispět k tomu, aby náš pohled na vlastní dějiny byl objektivní, vědecký, nepředpojatý, zbavený iluzí a mýtů, aby nebyla zamlčována či zkreslována fakta, aby bylo více dbáno staré dobré zásady „audiatur et altera pars“ – budiž slyšena i druhá strana. Proto se rozhodla vyhlásit Desetiletí obnovy monarchie v českých zemích 2008 – 2018 , které bylo zahájeno Monarchistickým pochodem Prahou 28.10.2008. Letošní Pochod je tedy již druhým v pořadí.

   Až do předchozí řádky jste četli text, totožný (až na nepatrnou úpravu ) s textem loňské tiskové zprávy. Na výše uvedeném totiž není potřeba naprosto nic měnit. Lze jenom na závěr podotknout, že potřeba skutečně nadstranické a nepolitické hlavy státu na pozadí prohlubující se politické, hospodářské a především morální krize, jež dosáhla všech parametrů marasmu, se jeví po dalším roce jako ještě výraznější. A nejenom návrat nadčasových mravních imperativů do politiky,ale dokonce nekompromisní podřízení politiky těmto  tradičním a osvědčeným morálním regulativům, se již jeví jako podmínka k přežití společnosti a národa.

V Praze dne 27.10.2009 www.korunaceska.cz

 Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Pozvánka na XVII. generální sněm Koruny České
sobota 29. listopadu 2008 od 10:00 hod.

budova Českého svazu vědeckotechnických společností
Novotného lávka 5, Praha 1, sál č. 217

 09:30 – 10:00   Registrace, placení příspěvků, předávání členských legitimací, odznaků,  apod.
od 10:00                  
cca 11:30         SLAVNOSTNÍ ZAKONČENÍ DOPOLEDNÍ ČÁSTI
cca 11:40         Položení kytic u pomníku císaře a krále Karla IV. na Křížovnickém náměstí a Františka I. (II.) na Smetanově nábřeží
cca 12.0           Slavnostní zahájení odpolední pracovní a diskusní  části( zpěvem hymny Zachovej nám Hospodine )
12.50                 Přednáška PhDr. Stanislava Hošťálka: Genealogicko-heraldické minimum monarchisty
13.50                 Zpráva o činnosti Předsednictva. Zpráva o hospodaření. Zpráva o hospodaření strany. Zprávy předsedů MS. Potvrzení mandátu kooptovaných členů  Předsednictva. Dplňkové volby do Dohlédací komise. Změna stanov
cca 15.30          Diskuse
cca 17.00          Přijetí usnesení a slavnostní zakončení sněmu   ( zpěvem korunní znělky Deus, Rex, Patria )
17:10 - ???        pokračování Diskuse účastníků , posezení, s možností večeře v restauraci Pražský most - U Valšů, Betlémská 5, Praha 1 - Staré Město

Mše před sněmem:
Sněmu bude v den jeho konání 29. listopadu předcházet mše sv. ku cti našich panovníků Karla IV. a Marie Terezie, jejichž úmrtním dnem je právě 29.11. a blahoslaveného císaře a krále Karla I. Celebruje P. Pavel Michal, zpívá Michal Lieberzeit, člen Koruny České a Kateřina Vošahlíková:
Antonín Dvořák - Biblické písně no. 1 - Oblak a mrákota, Antonín Dvořák - Biblické písně no. 3 - Slyš, ó Bože! Antonín Dvořák - Biblické písně no. 4 - Hospodin jest můj pastýř, Antonín Dvořák - Biblické písně no. 5 - Bože! Bože! Píseň novou...,G. F. Handel – Dignare,G. Caccini - Ave Maria
Kostel svatého Františka Serafínského (z Assisi) na Křížovnickém náměstí a to od 9.00 hod.
Sněmu předchází v pátek 28. listopadu 2008:
15:00 Prohlídka reprezentačních prostor Pražského hradu –Sraz v 14.55 na III. Nádvoří Pražského hradu pod balkonem naproti katedrále.

16:00 – 17:30   Lesk a sláva Prahy knížecí, královské a císařské, bída Prahy republikánské. Procházka Prahou s výkladem předsedy KČ Václava Srba. Účast volná, sraz před 1. bránou Pražského hradu na Hradčanském náměstí
18:00  Společné posezení, neformální diskuse, s možností večeře v restauraci Pražský most - U Valšů, Betlémská 5, Praha 1 - Staré Město
Po Sněmu následuje v neděli 30.listopadu 2008
Společný výlet na Karlštejn: od 12.30 je výjimečně panem ředitelem umožněna prohlídka Kaple sv. Kříže, skvostu sakrální gotické architektury, jemuž na světě není rovno (vstupné 300,-Kč , počet míst omezen ! ) od 14.00 zádušní mše sv. v kapli sv. Mikuláše ( účast volná ) za císaře a krále Karla IV. Sraz u pokladen Nádraží Františka Josefa I.( dočasně přejmenováváno střídavě na Wilsonovo, Hlavní apod. ) v 10.10 ( odjezd vlaku v 10.26. Kdo nechce jet společně vlakem , nechť se dostaví k pokladně Karlštejna ve 12.15 )

Přihlásit se na prohlídku reprezentačních prostor Pražského hradu a prohlídku kaple sv. Kříže je nutno do 27.11.2008 na telenou 603 412 671 (pouze SMS, prosím ! ) nebo na e-mailu info@pragamagica.cz s uvedením jména, přímení, adresy, mobilního telefonu a e-mailu. 
 

Dne 28. června 2007 v 18:oo hod. se v zámecké kapli sv. Huberta  uskuteční
zádušní mše svatá za Františka Ferdinanda d´Este a Žofii Chotkovou

Mši bude celebrovat Mons. M. J. Pojezdný, opat Strahovského kláštera.
Správa zámku Konopiště
Prosím, potvrďte účast na tel. 317 721 366, e-mail: konopiste@stc.npu.cz.

K této pozvánce, převzaté ze  „zámeckého“  webu, dodávám, že na zámku je v současné době , samozřejmě kromě stálých expozic, výstava Ve službách arcivévodské rodiny.

Pokud máte čas, jistě se vyplatí strávit na Konopišti celý den, nebo alespoň půlden – více info na:

http://www.zamek-konopiste.cz/

 P.S.: Most v Sarajevu, kde byli JCKV František Ferdinand d` Este s chotí zavražděni, nosil přes 70 let jméno vraha a teroristy Gavrila Principa. Od r. 1991 nese však jméno arcivévody. V Terezíně je ovšem nejenom Principova alej a jeho cela ( ostatně, to chápu, proč neukazovat celu „celebrity“ ), ale horší je , že u cely je znak neexistujího státu, tedy Federativní lidové republiky Jugoslávie – tak se jmenoval tento stát ovšem jen do r. 1966, pak to byla SFRJ – s oslavným nápisem z nejtemnějšího období stalinismu. Klást rovnítko mezi oběti nacismu a Gavrila Principa je přetrvávající ahistorismus, demagogie a hrubé falšovaní historie. Kromě toho, G.P. nebyl „umučen“, ale zemřel v nemocnici na tuberkulózu a před svou hospitalisací byl vězněn v podmínkách , jež byly oproti věznicím , lágrům a mučírnám totalitních režimů 20. století vícehvězdičkovým hotelem. Václav Srb, předseda Koruny České

Dámy a pánové,
 v  příloze naleznete tiskové prohlášení Koruny České ke kauze Konopiště a také novoroční přání.
S projevem dokonalé úcty
 Václav Srb, předseda a tiskový mluvčí KČ

KORUNA ČESKÁ ( monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska )

Senovážné nám. 24
Praha 1 - Nové Město
110 00

603412671 - předseda a tiskový mluvčí
603443213 - český zemský hejtman a šéfredaktor Monarchistických Listů
775080027- moravský zemský hejtman

www.korunaceska.org
mailto:monarchist@seznam.cz
mailto:koruna.ceska@volny.cz

----- Original Message -----
From: PRAGA MAGICA 
Sent: Tuesday, December 19, 2006 11:21 AM
Subject: Tiskové prohl

KC-causa Konopište.doc 81K Pobierz

 V příloze si dovoluji zaslati pozvánku na jubilejní -  XV. Generální sněm Koruny České ( monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska ).
 S přáním úspěšného týdne a s projevem dokonalé úcty

Václav Srb, předseda a tiskový mluvčí Koruny České

KORUNA ČESKÁ ( monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska )
Senovážné nám. 24
Praha 1 - Nové Město
110 00
www.korunaceska.org
mailto:monarch...@seznam.cz
mailto:koruna.ce...@volny.cz

603412671 - předseda a tiskový mluvčí
603443213 - český zemský hejtman a šéfredaktor Monarchistických Listů
775080027- moravský zemský hejtman
723509421 - slezský zemský hejtman a správce webu

----- Original Message -----
From: PRAGA MAGICA
Sent: Monday, November 20, 2006 9:07 AM
Subject: pozvánka na jubilejní - XV. generální sněm Koruny České ( monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska ) 25.11.2006

Dobrý den !